Krátce po skončení prvního pololetí si krátce zrekapitulujme, jak zatím probíhala výuka nového volitelného předmětu pro 7. - 9. ročník, výuka Astronomie.
Pozorování noční oblohy patří již od pradávna mezi nejpozoruhodnější chvíle lidského bádání. Jsou to okamžiky, při kterých se člověku až tají dech při pomyšlení nad neuvěřitelnými rozměry vesmíru a tím vším, co nám vesmír nabízí. A když k tomu má člověk ještě pěkný dalekohled (a v dnešní době internetu i spousty dalších vymožeností, díky kterým se může prakticky online dívat například na výstup astronautů do volného vesmírného prostoru apod.) a ochotu věnovat těmto záležitostem svůj čas, může se v usebrání ponořit do hlubin vesmíru, kontemplovat krásu stvoření a také žasnout nad tím, co všechno se již lidstvu při výzkumu vesmíru podařilo. A to je i jednou z náplní a jedním z cílů výuky Astronomie u nás ve škole.
V prvním pololetí jsme se zaměřili na naši sluneční soustavu - každý ze dvanácti žáků si připravil krátkou reportáž o jednom z těles soustavy. Během podzimního večera jsme pozorovali školním dalekohledem Měsíc s jeho překrásnými krátery a planetu Jupiter i s jeho čtyřmi největšími měsíci. Jindy jsme si zase procházeli katalog úplných zatmění Slunce, v němž si lze vyhledat přesné datum, místo a čas zatmění až do roku 3 000. V jednom odpoledni jsme se přenesli prostřednictvím videodokumentu o více než 40 let zpátky do okamžiků, kdy celý svět s úžasem hleděl na první kroky člověka po Měsíci během výpravy v rámci programu Apollo. Přitom aktuálně sledujeme veškeré astronomické novinky, připomínáme si nejrůznější výročí související s výzkumem vesmíru, prohlížíme si fotografie, videa, animace. V září jsme též navštívili program Věda v ulicích, při němž bylo možné ochutnat i něco více než jen z oblasti astronomie. Nakonec to můžete posoudit přečtením několika ohlasů dětí na tuto akci.
V jedné prosincové hodině si všichni prošli úspěšně školním kolem Astronomické olympiády, ale o tom podrobněji v jiném článku. Po Vánocích jsme se pokochali překrásnými snímky komety Lovejoy, která se stala pro obyvatele jižní polokoule překvapivým vánočním dárkem. No a co v dalším pololetí ? Již v březnu se vypravujeme do observatoře na jihočeské Kleti, začátkem června si pak jistě nenecháme ujít přechod planety Venuše přes sluneční disk. Kdyby ano, dalšího v roce 2117 by se nejspíš nikdo z nás nedočkal.
Přiložené fotografie z pozorování jsou z večerní hodiny fyziky 9. ročníku, neboť v průběhu ledna a února se právě astronomií zabýváme i tam.