ZŠ Praha - Radotín, Loučanská 1112/3

Postřehy z Vídně

15. května sme jeli do hlavního města Rakouska - do Vídně. Sraz byl kolem 4:45. Odjez byl naplánován na 5:00 RÁNO!!! Hrůza… Pro některé to byl šok, pro některé ne. My, na zadních sedadlech autobusu, jsme si cestu celkem užívali. Byla zábava! Po deváté jsme dorazlili do Vídně. Na první pohled je to město poměrně hezké…  Prohlídku jsme začali u sochy Marie Terezie. Poté začala cesta do historického centra Vídně. Kolem oběda jsme měli asi hodinový rozchod. My, tři kluci, jsme byli v Burger Kingu. Objednali jsme si jídlo a po půlhodině dobývání přišel Pepa Yaghmour na to, jak z krabičky dostat brčko. Takže jsme se nakonec i napili! (Také za 5 euro menu, nekupte to!) Jako třešničku na dortu jsme si všichni vzali balónky, ba dokonce i papírové, zlaté korunky, se kterými jsme poté chodili po historickém centru Vídně. Poté jsme se konečně dostali k metru, které nás dovezlo do Prátru. Tam jsme měli asi 2,5 hodinový rozchod. Osobně si myslím, že naše poslední zastávka právě v Prátru, byla nejlepší. Večer jsme si užívali. Snad jako důkaz stačí, že jsme byli 9 krát na motokárách, ve třech strašidelných domech a v podobných atrakcích… Zkrátka já jsem si Vídně užil do sytosti…!

Robert Šupák 8.A

Ve Vídni mne zaujaly atrakce v Prateru, hlavně motokáry a zrcadlové bludiště, ze kterého jsem vyšel jako pravní. Na motokárách jsem byl 3x, a to pokaždé na jiných. Každé byly jinak drahé - za 2, 3 a 4 eura. Stálo to za to. V Prateru je největší ruské kolo na světě. Také bylo zajímavé vyšplhat se na severní věž Chrámu sv. Štěpána. Viděli jsme i sídlo rakouského prezidenta, ale v tu dobu tam nebyl. Poznali jsme to tak, že nebyla vyvěšena státní vlajka. Byli jsme i v hrobce, kde jsou rakve zesnulých panovníků. Jeli jsme také rakuským metrem, které má 6 linek. Metro jezdí oproti našemu metru rychleji a je tišší. Interiér metra je také zajímavý a mají ho barevně rozlišený, např. červená barva pro starší lidi.

Patrik Stibor 7.A