Všichni jsme si říkali, jak je to prima mít vlak jen pro sebe. Nikde nestaví, nikdo nekontroluje jízdenky, není tu nával. A taky bylo prima se vidět se žabáky, 2.A a třeťáky.
Cesta byla prima. Jen v Berouně jsme se trochu polekali, když nám ujel první vagón...bylo to trochu legrační. Za chvíli se ale vrátil a my pokračovali až na Křivoklát.
Tam jsme si prohlédli nádvoří, kde byla studna, katovna a také jsme si mohli zastřílet všichni, i Jana s Magdou, z kuše. Někteří se trefili. Už jsme se ale nemohli dočkat Křivoklátských přízraků. Trochu jsme se báli, ale vlastně jsme se tak trochu chtěli bát. Nakonec jsme se rozhodli jít všichni.
A tak jsme se trochu báli spolu. V podhradí jsme potkali draka, vodníka, čarodějnici, ale také kata. Když nám pan průvodce na konci na chvíli zhasnul, tak jsme vískali všichni. Pak už ale honem na vláček. Cestou zpět jsme si mohli prohlédnout kabinu pana strojvedoucího. V Berouně nás už oddělení vagónku nepřekvapilo.
Do školy jsme dorazili v pořádku a budeme na výlet určitě vzpomínat a možná si něco z něj připomeneme ve výtvarné výchově nebo v psaní.
Děkujeme těm, kteří nám tento hezký výlet připravili.
Jana, Magda a včelí medvídci.