ZŠ Praha - Radotín, Loučanská 1112/3

Povídali jsme si o našich sourozencích, hlavně těch mladších. O tom, jak je to s nimi někdy těžké, ale hlavně je to prima mít takového kamaráda na celý život.

Patrik pravidelně přinášel nové zprávy a když se miminko - Vítek narodilo, tak přinesl i úplně nejčerstvější fotografie. My jsme malovali obrázky pro maminku i Vítka a některé děti přinesly i dárečky. To vše pak odnesl Patrik mamince do porodnice. Všichni jsme byli na malého zvědaví, i když Patrik řekl, že k bráškovi nikdo nesmí "aspoň rok". Vysvětlili jsme si, že až přijedeme ze školy v přírodě, že určitě už Vítka s maminkou uvidíme. Maminka zavolala Janě a nabídla se, že by dětem chtěla poděkovat za dárečky a obrázky a přišla by i s Vítkem do školy.

Byl to moc prima nápad, za který mamince Patrika děkujeme. Přišla na ranní kruh. Vítek zvládal takový počet dětí úplně báječně, ani neplakal a vše pozorně sledoval. Povídali jsme si o tom, co miminko umí, jak se o něj starat, na co dávat pozor. A protože už jsme se učili o lidském těle, tak jsme věděli, že miminka mají na hlavičce takovou jamku, která časem zmizí tím, že se kosti na hlavě spojí. Maminka Vítka nám ji ukázala.

Také jsme na tabuli psali, co nás vše napadne, když se řekne miminko. Ranní miminkovský kruh jsme zakončili otázkami, ale hlavně "zprávou pro miminko". Vítkova maminka dovolila, že můžeme Vítkovi podat ruku a říct mu do očí naši zprávu. Přání byla moc krásná a upřímná. Budeme držet palce, aby se mu vše hezké vyplnilo.

Pak už ale Vítek byl moooc unavený, neplakal, ale už se mu ve škole asi moc nelíbilo. Ostatně, na školu má ještě dost času. Takže jsme se ještě vyfotili a Jana si samozřejmě miminko taky pochovala.

Děkujeme ještě jednou mamince, Patrikovi i Vítkovi. Mamince připojujeme poděkování za fotografie a občerstvení.

Těšíme se na další "třídní" miminka.

J.P.