ZŠ Praha - Radotín, Loučanská 1112/3

Při lektvarovém kruhu jsme si všechny lektvary prohlédli, popsali a některé i ochutnali... Bylo zajímavé, že skoro všechny lektvary měly léčit nebo pomáhat, jen opravdu pár jich bylo s přízviskem smrtící atd.

Pak jsme se hned v pondělí ráno vydali do jiných tříd pochlubit se s našimi lektvary. I naši kamarádi z okolních tříd ochutnali... a přežili všichni, ani se nezmenšili, ani se neproměnili v žádné zvíře...

Další den jsme se rozdělili na skupinky a každá skupinka měla za úkol namalovat na velký formát svou čarodějnici nebo čaroděje, popsat ji, napsat co umí, jaká je atd. Chtěla bych ještě jednou děti pochválit, protože si báječně poradily s velkým formátem a krásně pracovaly a spolupracovaly, což jsme se dověděli při společném hodnocení v kruhu.

Dalším úkolem bylo vymyslet zaklínadlo. Všichni jsme se těšili na středu, domluvili jsme se, že kdo chce, může přijít v čarodějnickém převleku nebo třeba přiletět na koštěti. Těšili jsme se také na to, že budeme tentokrát čarodějnice vyrábět. Ale také jsme se učili a zkoušeli, jestli nám naše čáry při učení pomohou. Já jsem měla na stole Patrikův lektvar na dobré chování, ale ani jsem ho nemusela použít. Vyrábění čarodějnic velela Magda; tu jsme překvapili písničkou, kterou jsme se o čarodějnicích naučili - Pět ježibab - od P. Skoumala.

Na závěrečném kruhu jsme hodnotili nejen naše dílka, ale také jsme si povídali, kde se vzal zvyk pálení čarodějnic, o Filipojakubské noci a také o 1. květnu. který po ní následuje. Za odměnu děti dostaly zelené žížaly nebo hady?

Za sebe mohu říci, že se mi do toho všeho čarodějování moc nechtělo, ale nadšení a nápady dětí mi udělaly velikou radost. A kdybych mohla já vymyslet nějaký lektvar, tak by byl na to, aby tihle špunti zůstali pořád tak báječní.

Jana