ZŠ Praha - Radotín, Loučanská 1112/3

Už když jsme připravovali čertovské projektové dny, bylo jasné, že budou následovat i andělské, abychom si vyzkoušeli nejen čertovské dovádění, ale také andělské ctnosti a vznešenost. Andělskou školu jsem načasovala na čtvrtek v posledním předvánočním týdnu, kdy už všechny děti byly myšlenkami u vánočních stromečků a bylo čím dál tím obtížnější vmáčknout do jejich hlaviček přemýšlení nad tvrdými souhláskami nebo příklady do stovky.

I do andělské školy je třeba dobrá domácí příprava. Domácí úkoly byly dva a aby měly děti a asi i rodiče, bez jejichž pomoci by nevznikly tak skvělé andělské převleky, dostatek času na jejich plnění, zadala jsem je více než týden před konáním andělské školy. První úkol spočíval v přípravě andělského převleku nebo bílého oblečení a druhý ve výrobě nebeského klíče k odemknutí nebeské brány.

Ve čtvrtek ráno se andílci shromažďovali na chodbě a čekali až se sejdou všichni a bude jim povoleno odemykání nebeské brány. Čekání si krátili tím, že pomáhali později příchozím kamarádům s převlékáním, prohlížením svých kostýmů a nebeských klíčů. Převleky byly dokonalé, obzvlášt někteří chlapci, když se ukryli do dlouhých bílých rouch a nasadili si paruku, byli k nepoznání. Tato přeměna vyvolala zajímavou diskusi o tom, jak je to mezi anděly s pohlavím, jestli jsou andělští kluci a andělské holky. Maminka Matyáše Patejdla při posledních úpravách synáčkova kostýmu okolo stojící děti poučila o tom, že andělé se nerozdělují na kluky a holky. Matýska s Vojtou víc zajímala praktická věc - jak v těch dlouhých sukních budou dneska chodit na záchod. Žertem jsem jim doporučila, že by mohli chodit na dívčí. protože jsem netušila, že to vzápětí půjdou vyzkoušet.

K odemknutí nebeské brány přistupovali andílci po jednom. Kromě klíčů, které si vyrobili z různých materiálů a v různých velikostech, museli při odemykání nebeské brány odříkat nebo přečíst kouzelné odemykací zaříkadlo, které bylo napsané na obláčku hned vedle brány. Andělé, kteří už se dostali do nebe si za branou přečetli andělskou ranní zprávu, z které se dozvěděli, že si mají vyrobit obláček, na který se posadí do andělského sboru. Andílci, kteří už si obláček udělali, si krátili čekání na kamarády zpěvem vánočních koled. I když nějakou dobu trvalo než se všichni andělé dostali do nebe a vyrobili si obláčky, za zpěvu koled proběhlo vše v klidu. V nebeském ranním kruhu jsem andílkům přečetla vyprávění "Není anděl jako anděl", ze kterého se dozvěděli o rozdělení a úkolech andělů, a seznámila je s obsahem a organizací práce na jednotlivých andělských stanovištích. Potom jsme si navzájem sdělovali, jak se nám sedí na našich obláčcích a jak se cítíme jako andělé. Většina z nás se cítila vznešeně a svátečně. Před plněním úkolů na stanovištích se andílci posilnili svačinou.

Andělských stanovišť bylo osm, každý andělíček si sám určoval pořadí v jakém je navštíví. Jediná podmínka, kterou museli všichni respektovat, byla, že na jednom stanovišti jich nebude více než čtyři. Pracovní tempo každého anděla a také náročnost vybraných úkolů určovaly, kolik stanovišť stačí obejít. Vypracované materiály si každý z andílků ukládal do desek označených svým jménem, které si nosil s sebou. Úkoly se tématicky dotýkaly Vánoc a andělů. Na několika stanovištích se kreslilo, stříhalo a vyrábělo : Papírovým tkaním vznikaly pod šikovnýma rukama dětí hvězdy. Kresbou do inkoustu zachytili, jak si představují nebe. Pečlivým skládáním a stříháním vytvořili z pruhu papíru pásovou vystřihovánku, Z kartonu vytvořili andílka, který se dal postavit a přál veselé vánoce. V andělském čtení si děti přečetly pohádku Slzičky o tom, proč andílci pláčí, a z písmenek na ozdobičkách se snažily sestavit slova. Stromeček, dáreček, koleda sestavily snadno, ale slovo kolekce jsem jim musela nejen poradit, ale také vysvětlit. Ne že by rády nemlsaly čokoládové figurky z vánoční kolekce, ale toto slovo v jejich slovníku zatím nebylo. V andělském psaní děti kreslily a psaly, jak si představují anděla a také se zamýšlely nad tím, jak se asi žije s křídly na zádech a jakou povahu označujeme jako andělskou. Zamyšlení, která jsem si stačila přečíst byla výstižná, zajímavá, úsměvná, moc se mi líbila. Andílkům, kteří správně vybarvili jednotlivé malé plošky podle pokynů, se ukázala žlutá kometa a barevnými ornamenty ozdobený zvonek. Dalšími úkoly na pracovních listech bylo spojit stejné ozdobičky a stejně je vybarvit nebo podle předlohy dokreslit vzorek na zvonečky a ozdoby. Někteří andělé se proměnili na boží posly a měli za úkol donést dobrou zprávu z nebe do červené třídy. Úkol nebyl tak jednoduchý, protože zpráva byla dost objemná a anděl se směl pohybovat jen po obláčcích, aby nespadl z nebe. Někteří andělé se tak soustředili na správné a rychlé doručení zprávy, že si ji ani sami nepřečetli. Dobrá zpráva zněla : Už brzy budou Vánoce.