ZŠ Praha - Radotín, Loučanská 1112/3

O Vánocích a přípravách na ně se u nás ve třídě začalo mluvit se začátkem adventu. Každé ráno naše setkání v kroužku doprovázel mihotavý plamínek svíčky později svíček na adventím věnci. S dětmi jsme si vyprávěli nejen o přípravách, jak probíhají u nich doma, ale také o tom, jaké zvyky se k období adventu vážou. Mikulášskou nadílku znali všichni, ale co dělávala děvčata na svátek sv.Barbory, co byly šklíbky nebo proč bíle zahalené Lucie obcházely domácnosti, o tom jsem vyprávěla já a děti poslouchaly jako bych vyprávěla pohádku.Rušno bylo, když do naší třídy přišel Mikuláš s čerty a anděly. Vánoční náladu dokreslilo také velmi pěkné divadelní představení o Pavlíkovi, který se tatínkovi ztratil ve vánoční Praze, když spolu šli koupit kapra a stromeček. Těšení na Vánoce umocňovala vánoční výzdoba, na jejíž výrobě se děti podílely a vánoční stromeček, který si nejen samy ozdobily, ale také s pomocí rodičů obstaraly. Vyrobili jsme a napsali rodičům vánoční přáníčka. Ale nejvíce času jsme strávili a nejvíce úsilí jsme věnovali přípravě dárku, který jsme chtěli rodičům předat na vánočním setkání.

Tím dárkem, který jsme chystali pro rodiče, byl program na vánoční besídku, který se skládal ze čtyř pohádek a pásma vánočních koled a básní s námětem zimy a Vánoc. Výběr pohádek se řídil nejen námětem, ale hlavně počtem osob, které v pohádce vystupují, nebylo snadné najít 26 rolí. Požadavek na velký počet herců nejlépe splňovaly pohádky "Jak šlo vejce do světa" a "O veliké řepě". K nim jsme přidali pohádku "O Červené Karkulce" a "O třech prasátkách". V prosinci jsme čas, který věnujeme obvykle práci v centrech aktivit, museli věnovat nácviku a někdy se nacvičovalo i po obědě. První čtené zkoušky probíhaly tak, že jsme dětem předčítali jejich role a ony je vlastními slovy po nás opakovaly. Velkou výhodou bylo, že jsme na to byli tři dospěláci a mohli jsme tak trénovat tři pohádky současně, čtvrtá skupinka byli diváci. S předčítáním rolí pomáhali i rodiče doma. Kulisy namalovaly děti pod vedením Aničky a s obětavou pomocí Báry.Některé kostýmy a masky obstarala Anička s Bárou, mnoho kostýmů pro svého malého herce vyrobili šikovní a vynalézaví rodiče. S blížící se premiérou narůstala naše nervozita, ale také ubývalo napovídání rolí a přibývalo hraní, někteří si své herectví opravdu užívali, naučili se mluvit hlasitě a srozumitelně, naučili se pohybovat, téměř zmizel ostych a rozpaky. Rodičům jsme naše dílo předvedli ve čtvrtek 20. prosince. Besídka se skládala ze tří částí, v první děti zahrály pohádky, po přestávce zazpívaly koledy a zarecitovaly a závěrečná část byla vyplněna volnou zábavou a ochutnávkou cukroví. Myslím, že pohádky i koledy a básně se rodičům líbily, případná zaškobrtnutí schovívavě prominuli a malé herce odměnili vydatným potleskem.

Opravdové, pohodové Vánoce jsme si u nás ve třídě užívali v pátek. Dětem jsem už dopředu oznámila, jaký bude program posledního dne před vánočními prázdninami a co si mají připravit a přinést. V ranním kruhu jsme nejdřív popřáli dětem, které budou mít v době prázdnin svátek nebo narozeniny, a bylo jich tolik, že jsem musela nahlížet do svých záznamů, abychom na žádného oslavence nezapomněli.Také se mluvilo o zážitcích z včerejšího představení. Potom jsme vyráběli svícny z jablíček. Práci na voňavých svícnech jsme přerušili, abychom si mohli se spolužáky z ostatních tříd a s děvčaty z 2. stupně pod vedením paní učitelky Grätzové zazpívat vánoční koledy. Po zpěvu koled jsme nejen dokončili svícny, ale také se děti posilnily svačinou. A potom ...? Potom už přišlo na řadu to, na co se všichni nejvíc těšili, rozdávání dárků. A s tím i hodně radosti, úsměvů a rozzářených očí a také hraní s kamarády. Byly to naše první společné Vánoce a byly super.