Čas nám ve škole letěl jako splašený, a tak, aniž bychom si vlastně všimli, už tu byl poslední měsíc v roce, prosinec. Společně jsme ozdobili adventní věnec a později i stromeček, a protože jsme všichni netrpělivě a také trochu s obavami očekávali návštěvu Sv. Mikuláše a jeho družiny, náležitě jsme si vyzdobili třídu. Jedna část se rázem stala pekelnou a ta druhá se změnila na nebe. Sami považte, peklo bylo nakonec o dost větší, než malinkaté nebe, čert ví proč. :o))
Každý den jsme si zapálili svíčku na věnci a vyprávěli si o adventních tradicích. Do nebe mezi andílky nám krteček pověsil adventní kalendář a v něm nás denně čekalo malé překvapení. Čerti si nakonec neodnesli nikoho z nás a my se tak mohli klidně pustit do pečení vánočních perníčků a nacvičování besídky. V té jsme se rozhodli rodičům ukázat některé vánoční zvyky a při každé zkoušce jsme se hodně nasmáli. Práce jsme tedy měli až nad hlavu, to nám ale nezabránilo zúčastnit se celoškolní vánoční olympiády (v několika disciplínách jsme obsadili stupně vítězů) a připravit výrobky na družinovou aukci. Výsledkem aukce je nyní stavebnice Kapla i v naší třídě. Všem rodičům patří velký dík nejen za nákup výrobků, ale v mnoha případech i za pomoc.
Vánoční besídku zvládly děti na usměváka (jedničky nevedeme :o) ) a před námi bylo už jen rozdávání dárečků. To proběhlo v úterý, hned ráno bylo nejen pod stromečkem plno balíčků - některé už nanosily děti a některé nám krteček poschovával po celé třídě. Nikdo se nenechal dlouho pobízet a v okamžiku zbyla z dárků jen veliká hromada papíru. Dárečky jsme si navzájem předvedli, pohráli si a potom jsme se do jednoho rozprchli na prázdniny.
Snad si všichni volno řádně užili, a v novém roce přijdou do školy s úsměvem a s chutí naučit se spoustu nových věcí.
Těšíme se Zuzka, Anička a Krteček