Základní škola Praha - Radotín

Konference se konala k 75. výročí 15. března 1939. Začala, v devět hodin ráno,  úvodním slovem Milana Štěcha, poté Jiřího Drahoše,  Evy Semotanové a Jaroslava Vodičky. Poté nastal první blok. Jako první referát měl Jan Gebhart, který mluvil o Druhé československé republice. Především o důsledcích Mnichovské dohody, politických stranách té doby a vzniklé autonomie Slovenska a Podkarpatské Rusy. Další referát měl Jan Němeček,  který jako téma měl: Okupace a počátky druhého zahraničního odboje. Upozornil na některé důležité politické osobnosti, které se odboje zúčastnili, taktéž zmínil E. Beneše a odbojové skupiny. Třetí referát se týkal Počátků druhého domácího odboje, který prezentoval Stanislav Kokoška. Také mluvil o odbojových skupinách (tentokrát na území Československa). Po přestávce nastal druhý blok,  který zahájil Emil Voráček s referátem: Levice v Československu na přelomu let 1938 - 1939. E. Voráček mluvil především o zákazu činnosti komunistických stran, ale zmínil i počátek antisemitismu. Po něm následoval referát Jaroslava Šebka - Vatikán, český politický katolicismus. Z jeho prezentace vyplynulo, že sice Vatikán s chováním nacistického Německa rozhodně nesouhlasil, nicméně proti nacistickému Německu nic nepodnikl.  Dále mluvil o podpoře křesťanských škol a šíření agresivních antisemitických tendencí. Druhý blok končil referátem Zlaticy Zudové - Leškové. Referát byl o Československé armádě. V referátu byly například informace o počtu mužů v armádě, generálové armády nebo třeba způsob obrany. Nakonec byl třetí blok. Blanka Jedličková mluvila o ,,15. březen 1939 ve vzpomínkách pamětníků. '' přečetla přesné citace některých pamětníků, s nimiž mluvila, a doplnila citace faktickými poznámkami.  Poslední referát teto akce měl Drahomír Jančík - Hospodářská politika v plánech Třetí říše na ovládnutí českých zemí (září 1938 - březen 1939). Ten, jak už vypovídá název referátu,  mluvil o hospodářské politice. Mezi jednotlivými bloky vždy proběhla diskuze a poté následovala přestávka.  Závěrečné slovo měl Robert Kvaček, který ji jako šesti letý zažil 15. březen 1939.

A. Havránková, 9.B