Velikonočnění ve 2.A a 2.B

Na Velikonoce jsme se všichni moc těšili. Když jsme připravovaly s Martinou, Magdou a Andrejkou program, přistihly jsme se, že se na něj těšíme stejně jako děti. Možná i díky nim jsme to období před Velikonocemi mohly víc zažít a prožít.

A tak jsme posledních pár dní před Velikonocemi malovali vajíčka, pekli jidáše, vyráběli přáníčka, zapichovátka, omalovávali a malovali, psali a ilustrovali příběh o tom, proč vlastně Velikonoce slavíme.

Dveře obou tříd zůstaly otevřené a děti přecházely z jedné do druhé a rozmýšlely, co si chtějí vyrobit. Všichni se vystřídali i v kuchyňce, kde vládly jidášovému pečení Magda s Andrejkou. Také nebyl problém sehnat dřevěný kříž a slámu na výrobu Smrtky, Morény.

Povídali jsme si o tom, že pondělí je modré, úterý žluté nebo šedivé a na škaredou středu jsme se snažili se na sebe neškaredit. A taky nebylo proč, protože právě ve středu jsme si v obou třídách připravili velikonoční snídani a pak se vydali se Smrtkou k řece, kde jsme se tím chtěli rozloučit s paní Zimou. Cestou jsme zašli za panem ředitelem, pověděli mu pár velikonočních říkadel, stejně tak před budovou prvního stupně a pak poslední foto a hurá k řece. Nejodvážnější byla Magda. Položila Morénu na vodu a zapálila ji. Povedlo se a nezbývalo než zamávat zimě a těšit se na jaro.

Povídat a psát bych mohla ještě víc a víc, ale raději se podívejte na fotografie, které mluví za vše.

Skoro se mi chce napsat, že se těšíme zase na příští Velikonoce.

Jana, Martina, Magda, Andrejka