Základní škola Praha - Radotín

Téma "Velikonoce" jsme zahájili v pondělním ranním kruhu. Přinesla jsem do kruhu různé předměty, které souvisí s Velikonocemi, kraslici a pomlázku poznali všichni, řehtačku už jen někteří, a každý nám pověděl, co si vybaví při vyslovení slova Velikonoce. Nejčastěji se ozývalo pomlázka, malovaná vajíčka, koleda, mazanec, beránek, záleželo na tom, jak v které rodině tradice dodržují. Když proběhlo "kolečko", snažila jsem se jednoduše dětem vysvětlit, jak to s těmi Velikonocemi je, proč jsou někdy v březnu a někdy v dubnu, proč právě vajíčko a pomlázka, že s řehtačkou se dřív nechodilo fandit na stadion jako dneska, jak je slaví křesťané a jaké zvyky se dřív na Velikonoce dodržovaly. Potom děti zalovily v paměti a kdo si vzpomněl na velikonoční koledu, mohl ji ostatním přednést.

Další dvě koledy, které v kroužku nezazněly, si děti přečetly ve Slabikáři při práci v centru Čtení. A nejen přečetly, většina z nich se také dokázala jednu naučit zpaměti. Technika nácviku byla různá, někteří zvolili práci ve dvojici a navzájem se doplňovali a zkoušeli, jiní si opakovaně šeptem četli a přeřikávali, někteří pracovali úplně potichu pohrouženi do textu a sebe sama. Ke konci týdne se objevili i jedinci, kteří nechtěli nic ponechat náhodě a trénovali už doma, těm zbylo více času na závěrečnou hru se slovy. K hlasitému čtení jsme v centu využili příběh ze Slabikáře, který vyprávěl o tom, jak šel Tom koledovat. Po čtení děti odpovídaly na mé otázky, aby prokázaly porozumění čtenému textu. Stejný cíl také sledovala cvičení v pracovním sešitě, která už skupinka čtenářů plnila samostatně.

Centrum Psaní ovládly velikonoční symboly - beránek, kraslice, slepice, kuřátka. Děti dokreslovaly beránkům kudrny v podobě kliček a spirál, podle předtištěného vzoru dokreslovaly chybějící motivy na různé kraslice, kohoutům, slepičkám a kuřátkům dokreslovaly chybějící části těl. V centru Matematika žáci počítali příklady na sčítání a odčítání do 10 a podle získaných výsledků vybarvili obrázek velikonočního zajíčka. Také všechny slovní úlohy měly společný námět - koledování a malování kraslic. Rychlí počtáři hledali dvojice shodných kraslic.

První úkol v centru Věda a objevy plnila celá skupinka společně. Podle obrázku v pracovním sešitě měli za úkol vymyslet příběh a v závěrečnému kruhu ho převyprávět ostatním. Bylo pěkné, že jsme každý den poslouchali jiný příběh, i když obrázek byl jeden stejný pro všechny. Než si děti založily do portfólia list s obrázky velikonočních zvyků, vybarvily si ty, které dodržují u nich doma. Velmi obtížný se ukázal úkol, ve kterém devět koledníků vyrazilo do ulic a žáci měli zjistit, co mají společného vždy tři koledníci vedle sebe, pod sebou i šikmo. Najít opravdu všechny shodné znaky se podařilo jen Patricii.

V centru Ateliér si děti vyzkoušely dvě techniky při malování kraslic. Při jedné z nich celé vajíčko natřely inkoustem a po zaschnutí zmizíkem kreslily ozdobné vzory. Při druhé pracovaly s temperami a náměty byly různé - puntíky, proužky svislé i vodorovné, vlnovky, srdíčka. Někteří namalovali vajíčko žlutě a z barevných papírů dolepili zobáček a hřebínek a tak vyrobili kuřátko nebo slepičku.V dalších výtvarných aktivitách jsme pokračovali následující týden. Děti si z kartonu vystřihly a nakreslily velikonočního zajíčka, který posloužil jako stojánek pro jednu kraslici. Zbývající dvě kraslice jim Anička s Bárou navlíkly na stužky a zavěsily na věneček z vrbových proutků. Děti věneček ozdobily dvojicí barevných ptáčků z kartonu. Se zaujetím děti pozorovaly několik dní řeřichu, kterou vysily do skořápek od vajíček. Byl to malý zázrak, když malá semínka začala vystrkovat klíčky a ještě větší obdiv si u dětí vysloužila, když z nich začaly růst tenoučké rostlinky. Řeřichu jsme velikonočně přizdobili malými kuřátky. Nezapomněli jsme ani na beránky.Ti naši nebyli ani živí ani pečení, ale byli vystřiženi z papíru a jejich rouna vznikla ze stočených proužků papíru.