Je prima mít vlastní knížku!

Já mám knížku, ty máš knížku.

Kdo jsme? Jací jsme? A proč vlastně jsme? Nad tím jsme se s učedníky zamýšleli jedno únorové pondělí. Celý den jsme vlastně mluvili sami o sobě, zkoumali jsme, co máme společné a čím se od druhých lišíme. Proto jsme si tento den nazvali Den mého "já".

Ale pěkně popořádku. Nejdříve si děti nakreslily časovou přímku s dnem narození na levém konci a současným dnem na pravém konci. Kolmo na přímku pak zaznamenávaly slova, věty i časové údaje z jejich života. Objevovaly se věty jako například: začal jsem chodit, hurá, jsem předškolák, narodil se mi bratr, ale i takové jako popálil jsem se, zemřela mi prababička. V komunitním kruhu jsme si navzájem přímky prohlédli a porovnali. Našli jsme společné i rozdílné údaje.

Pak jsme si "hráli" se svým jménem. Hledali jsme jeho proměny a moc nás to bavilo. Víte, co všechno může skrývat vaše jméno?
Nakonec jsme se pustili do knížky. Ta měla tvar hlavy, což se dětem líbilo. Lépe se jim kreslil autoportrét s viditelnými i skrytými znaky jejich osobnosti, které se při práci pokoušely najít.
Na první stranu své knihy se každý z učedníků pokusil odpovědět na tři otázky: kdo jsem, jaký/á jsem a proč jsem. Pro někoho to bylo jednoduché, někdo přemýšlel trochu déle. V kruhu jsme si sdělili své odpovědi a zároveň jsme je mezi sebou porovnávali.

V našich knížkách zůstalo plno volných stránek, tak jsme společně vymýšleli, jak a čím je zaplníme. Napadlo nás spoustu zajímavých věcí, a protože se náš školní den chýlil ke konci, nechali jsme si práci na doma.
V závěrečném hodnocení dne se objevovala slova jako prima, super den, dozvěděl jsme se o sobě i druhých něco nového, vím, co je to přímka, moc se mi líbily proměny jména. Myslím, že si děti uvědomily, že jsme sice každý trochu jiný, jinak vypadáme, jinak se jmenujeme, máme jiné zájmy a koníčky, ale přece jenom jsme všichni stejní, jsme totiž lidé.

Ještě zbývá dodat, že druhý den, hned v ranním kruhu, si děti samy listovaly knížkami, četly si co kdo napsal, prohlížely si navzájem fotografie. Odpoledne za pomoci Andrejky si děti své knížky sešily, aby jim dlouho vydržely. Někdo si ji vzal domů, protože si vzpomněl, že mu tam něco důležitého chybí. Ostatní si svou knížku uložili do svého portfolia. Věřím, že se k ní ještě někdy vrátí.
Martina

Den mého já

Já mám knížku, ty máš knížku.

Já mám knížku, ty máš knížku.

 
A co vznikne spojením?

A co vznikne spojením?

 
Barborka pracuje

Barborka pracuje

 
Matěj - proměna jména

Matěj - proměna jména

 
Daniel - proměna jména

Daniel - proměna jména

 
Rozhovor v kruhu

Rozhovor v kruhu

 
Veselé holky

Veselé holky

 
...

...

 
Mám ráda miminka

Mám ráda miminka

 
Jsem...

Jsem...

 
Moje rodina

Moje rodina

 
Moje koníčky...

Moje koníčky...

 
Moje knížka 1

Moje knížka 1

 
Moje knížka 2

Moje knížka 2

 
Moje knížka 3

Moje knížka 3

 
 
Vytvořeno 12.2.2008 19:14:12 | přečteno 1742x | Martina Prokopová