Třída 4.A v Národním muzeu

Národní muzeum

V pátek 27. listopadu jsme vyrazili do Národního muzea. Protože jsem se ve škole celý týdne učili o horninách a nerostech, zajímali jsme se především o velkou sbírku mineralogie. K tématu se nám hodila také výstava o vzniku Země. Byla opravdu moc zajímavá a poučná...

Asi v půl desáté jsme vyrazili. Jeli jsme vlakem. Národní muzeum je velice staré, ale krásné. Staré věci jsou někdy velice kráné. Ale musíme se vrátit k muzeu. Poté, co jsme si muzeum prohlédli zvenku, jsme vstoupili do budovy. Mezitím, co paní učitelka kupovala vstupenky, jsme si prohlíželi vstupní halu. Byly tam sloupy z mramoru a velice krásné dlažby, nejspíš ze žuly a mramoru. Také tam byly sochy a hezký vyklenutý strop s krásnými obrazy.
Vcházíme do prvního sálu, kde je expozice Vznik Země. Vidíme vrstvy Země, kůru, plášť a jádro. Vcházíme do uměle vytvořené sopky. Je tam výstupek, který se třásl jako sopka před výbuchem. Dále tam byl achát, který byl rozříznutý. Seděl si tam také čistý ametyst. Když jsme vyšli ze sopky, šli jsme k vitríně s kameny. Byl tady například křemen - záhněda. Viděli jsme tu i dinosaura Amagrauluse, prakoně i zkamenělé listy. Potom jsem šli do podmořského světa. Podívali jsme se i do pralesa. Tady jsme viděli 40 cm vážku a asi 1m 30 cm dlouhou housenku.
Vstupujeme do říše zvířat. Vítá nás veliká mamutí hlava. Tygr usurijský nás moc pěkně nevítá. Prohlédnu si zvířátka. Vidím roztomilou želvičku i nebezpečného vetřelce straku jižní, bzučáka malého a další živočichy. Kostry zvířat však nevypadají nejlíp.
Vcházíme do velkého sálu. Je krásný! Poté vejdeme do dveří, za kterými se ukrývají nerosty: pyrargyrit, natrolith, tuha bílá i černá, jantar, limonyt, heminorfit, sůl kamenná, ametyst, achát, kalcit, zlato, křemen, pyrit, kaolin a další. Pak jsme šli do sálu, kde byly drahé kameny: diamant, adonyt, sfalerit, smaragd, topaz, kalcit, malachit, živec, tygří oko, citrýn a můj drahý olivín.
Olivie

... jsme jeli se školou do Národního muzea. Jako první jsme koupili vstupenky. Potom jsme si v šatně odložili bundy a začali jsme prohlídkou Jak se stvořil svět. Viděli jsme tam dinosaury, lávové kameny, trilobity a hlavonožce. Po této prohlídce jsme se rozdělili do skupinek a mohli jsme si procházet muzeem. Já jsem byla ve skupince s Tomem, Honzou a Matějem. Kluci chtěli jít na zvířata. Museli jsme po schodech nahoru a tam byla velká hlava mamuta. V místnosti bylo plno známých zvířat. Když jsme si prohlédli všechna zvířata, šli jsme si prohlédnout horniny a nerosty. Moc se mi to líbilo. Viděla jsem i kosořský mramor.
Toto jsem zjistila o nerostech, které se mi nejvíce líbily:
Žula - je hlubinná vyvřelá hornina, která obsahuje podstatné množství draselných živců a křemene. Obvykle je zbarvená do šeda s modrým odstínem. Známé jsou i červené žuly. Máme také postavený plot kolem domu ze žuly.
Pískovec- je usazená hornina. Velmi časté jsou křemenné pískovce, kde podstatnou část tvoří křemen. Pískovec vzniká stmelením písku a teplem. Pískovec mívá různé barvy od šedé přes žlutou až k červené. Někdy může být vícebarevný. Snadno se drolí a zvětrává.
Mramor-je hornina, která obsahuje víc než 95 procent kalcitu. Přimíšeny mohou být jílové hmoty a různé nerosty, které původně bílý mramor zbarvují. Slovem mramor označujeme každý vápenec, který se dá leštit.
V muzeu se mi líbilo a chtěla bych tam jít ještě jednou.
Natalie

Sraz byl ve škole v 8 hodin. Měli jsme 1 a půl hodiny učení, protože v muzeu jsme měli být později. První byla geometrie pak český jazyk. Po českém jazyce jsme uklidili třídu a šli na vlak. Před odjezdem jsme chvíli čekali. Jeli jsme až na Hlavní nádraží. Od tamtud už jsme došli pěšky. Když jsme došli k muzeu, tak nám paní učitelka řekla, že ta velká krásná stará budova je Národní muzeum a vedle je jedna novější budova a tam se dávají exponáty, které se do muzea už nevejdou. Naproti muzeu byl svatý Václav na koni. Když jsme vešli do muzea, tak tam byla velká fronta na lístky, chvíli jsme čekali, než paní učitelka lístky koupí. Potom jsme šli do šatny a tam jsme si odložili věci. Někdo si tam dal i batoh.
Pak jsme šli po schodech na první výstavu o vzniku Země. Bylo tam hodně starých kamenů a kamenů s otisky různých tlapek. Byla tam sopka a z ní tekla falešná láva a nad lávou bylo sklo, tak jsme nad ní mohli procházet. Byl tam i seismograf, u kterého jsem dupal a na obrazovce se zobrazovaly otřesy. Na dotykových obrazovkách byly různé hry. Nejvíc mě zaujalo, že jádro Země má 5100 stupňů Celsia a je daleko 6378 km. Pak nám paní učitelka řekla, že už máme volno a že se můžeme po celém muzeu procházet ve skupinách. Řekla nám čas, kdy se sejdeme a rozdělili jsme se do skupin. Byl jsem s Járou, Zuzanou a s Olívií. Prohlíželi jsme si spoustu hezkých kamenů a pak jsme si šli s Járou koupit do obchodu drahokamy. Já jsem si koupil dva jantary. Pak jsme šli s Járou znovu na vznik Země. Když jsme se už sešli s paní učitelku, tak jsme jí přemluvili, abychom šli ještě na jednu výstavu - jeskyně. Byla tam falešná jeskyně, kde byla tma, nebylo nic vidět a zem nebyla rovná. Pak jsme šli zpět na nádraží a jeli do Radotína. Celý den v muzeu mě hodně bavil.
Štěpán

... jsme jeli s paní učitelkou na výlet do Národního muzea. Jeli jsme vlakem na Hlavní nádraží. Do muzea jsme potom došli pěšky. Před muzeem nám paní učitelka ukázala sochu svatého Václava. Po vstupu do budovy nás zaujal velký meteorit. Nejdříve jsme si šli prohlédnout výstavu "Příběh Země". Na začátku byl model planety. Byl na něm vidět průřez celou zeměkoulí. V další místnosti byla sopka. Mohli jsme chodit přes lávku po lávě. Nebo se podívat na sopku ze shora. Při výbuchu sopky se trochu třásla podlaha. Nikdo se ale nebál. Před další místností byl počítač, který při dupnutí měřil sílu otřesu. V dalších sálech byly modely, jak vypadala příroda v pravěku.
Potom nás paní učitelka rozdělila do skupinek a mohli jsme chodit sami po budově. Šli jsme si prohlédnout lebky různých zvířat, kostru velryby, model žirafy, slona a nosorožce. Ve vitrínách byla vycpaná zvířata, například datel, kachny, labuť, lev, tuleň a rys. V jedné místnosti byli kostry lidí od pravěku do dneška a popsaná kostra dnešního člověka. Jinde byly k vidění i sbírky nejrůznějších minerálů a hornin, například achát, ametyst, růženín, opál, vápenec...
Prohlídka muzea se mi moc líbila, jenom jsem litovala, že bylo na všechno málo času. Na závěr jsme si koupili různé suvenýry a jeli jsme zpátky do Radotína.
Jolana

Horniny a nerosty

Bádání ve škole

Bádání ve škole

 
Přírodovědné centrum

Přírodovědné centrum

 
...

...

 
Pozorování hornin

Pozorování hornin

 
Že by magnetit?

Že by magnetit?

 
V ateliéru - kresba šperků

V ateliéru - kresba šperků

 
V Národním muzeu

V Národním muzeu

 
Krásná budova!

Krásná budova!

 
A těch nerostů!

A těch nerostů!

 
...

...

 
Super!

Super!

 
A těch hornin!

A těch hornin!

 
...

...

 
Jůůůů!

Jůůůů!

 
Sůl kamenná

Sůl kamenná

 
Olí a ametyst

Olí a ametyst

 
...

...

 
...

...

 
Jára studuje.

Jára studuje.

 
To bychom chtěli mít ve škole!

To bychom chtěli mít ve škole!

 
Nádhera!

Nádhera!

 
...

...

 
...

...

 
Vše si pěkně zapisujeme.

Vše si pěkně zapisujeme.

 
U interaktivní tabule

U interaktivní tabule

 
Ještě poslední fotka!

Ještě poslední fotka!

 
Už nás bolí nohy.

Už nás bolí nohy.

 
To už umíme!

To už umíme!

 
 
Vytvořeno 30.11.2009 16:28:44 | přečteno 1544x | Martina Prokopová