Základní škola Praha - Radotín

Ve třídě jsme si určili role - kdo bude zajišťovat hostinu, květiny, hudbu, svědky, rodiče, apod. Se vším nám pomohla naše paní učitelka Zuzana Hrdinová. Když jsem mamince řekla, že budu nevěsta, hned jsme začaly společně vymýšlet slavnostní šaty. Nejprve jsme si vymyslely, že si obléknu své družičkové šaty, ale byly mi malé. Tak mi mamka začala nosit své oblečení, bílé šaty, bílý kabátek, bílé punčochy, růžový šál a růžové boty. Večer před "svatbou" jsem byla docela nervózní a vše se stupňovalo, když jsem viděla mamku, jak peče svatební koláče, tatínek se jen smál.

V pátek jsem pospíchala po vyučování domů rychle vše sbalit a přivézt do školy. Po 16 hodině jsme s rodiči a babičkou byli na místě.

Kuchaříci vše krásně upravili, jak stoly, i jídlo, sborovna se proměnila v oddací místnost. V kabinetu jsme se společně s děvčaty převlékaly a dost jsme se nasmály. Čas běžel, a začali přicházet rodiče a příbuzní, tedy svatební hosté. V 17 hodin jsme vcházeli do zaplněné oddací místnosti za zvuků Svatebního pochodu. Byla jsem opravdu moc nervózní a můj nastávající manžel Pepa také. Myslím, že jsme to zvládli, jen se nám nechtělo do manželského polibku. Vše bylo fajn a hosté se náramně bavili. Humorné situace nastávaly již před svatbou, to když babička řekla svým kolegyním v práci, že jde odpoledne na svatbu své nejmladší vnučky, prostě si mysleli, že se babi pomátla. A v sobotu k nám přijela teta Ivča, tatínek jí řekl: "Pojď, Ivuš, ukáži ti svatební fotky naší Sarah" - teta jen nevěřícně koukala.

Myslím, že se nám všem naše hra líbila, prostě byl to povedený den.

Sarah Náhlíková, nevěsta

Moje role…

Moje role jakožto kuchař se mi moc líbila. Sice jsem přišla o něco málo později a tak jsem nemohla nic uvařit ani usmažit, ale nosila jsem pokrmy na stůl a to mě bavilo.

Nejdřív, když jsem přišlaj začali jsme nosit něco málo k nakousnutí na stolyj a když odešli rodiče nosili jsme i omelety, chlebíčky, smažený řízek s chlebem. A také pití, které ale brzy došlo. Místo něho jsme pili vodu, což nebylo zas tak hrozné, jak si někteří zpočátku stěžovali.

Dost jídla zbylo, takže jsme měli i dobrou snídani.

Zuzana Matějů

Nejdříve jsem měla být nevěsta , ale nepřišla jsem v pondělí do školy, když šli ostatní na matriku. A tak se nevěstou stala Sára. Já jsem byla svědek. Jako svědek jsem potřebovala občanský průkaz a tak jsem si ho vyrobila. Vypadal docela dobře - až na malou chybu . Jsem hloupá a napsala jsem tam, že jsem se narodila roku 1994. Takže jsem svědčila, i když jsem byla nezletilá. Prostě chyba největší - sňatek by kvůli mně byl neplatný .

Svatba se mi ale přesto moc líbila a doufám, že i hosty donutila k slzám radosti (jako „matku“ ženicha, paní Robinu Iblovou).

Vendula Stehnová

Povinnosti svědka:

Svým podpisem při obřadu dosvědčit platnost sňatku.

Také může pomoci nevěstě nebo ženichovi s přípravou.

V rámci rodinné výchovy jsme si uspořádali svatbu. Já a Venda jsme si vybraly,že budeme svědci. Měly jsme obstarat květiny. Tak jsme šly do květinářství, kde jsme vybraly tři pěkně barevné květiny a dvě umělé růže. Pro roli svědka jsem si musela vyrobit občanský průkaz. A při samotném obřadu, kdy jsem stála za nevěstou a ženichem, jsem musela svým podpisem stvrdit platnost sňatku.

Myslím, že roli svědka jsem splnila. Nebyla to těžká role, ale dosti zodpovědná.

Adéla Prokopová