Jak jsme psali detektivku

Dílna čtení

V hodině slohu jsme dostali za úkol napsat detektivní příběh. Všichni jsme měli stejné zadání, shodný první odstavec a další pokračování záleželo na naší fantazii. Přečtěte si, jak se s tímto nelehkým námětem vypořádali tři z nás.

Rádoby detektiv

Ondřej Papež

Veliký detektiv seděl ve své pracovně. Na sobě měl dlouhý zelený župan, na kterém bylo zvenčí připíchnuto půl tuctu tajných odznaků. Vedle něho visely čtvery falešné vousy na vousovém stojánku. Potápěčské , automobilistické a černé brýle ležely na dosah. Ve vteřině se mohl dokonale maskovat. Tvář měl naprosto neproniknutelnou. Na psacím stole se vršila hromada šifrovaných zpráv. Veliký detektiv kvapně otvíral jednu po druhé, luštil je a odhazoval do odpadkové šachty na šifry po své pravici. V tom se ozvalo zaklepání na dveře…

Veliký detektiv si v té chvíli neuvědomil, že si objednal u svého sluhy láhev whisky, a proto ze sebe strhl župan, nalepil si křivě vousy, vzal si potápěčské brýle, přes sebe plášť, za pas pistoli a otevřel dveře. Mezitím sluha přemýšlel, co tam tak dlouho detektiv asi dělá. Ale v tom se již otevíraly dveře a v nich na první pohled úplně cizí chlap...!

Sluha se zděsil, upustil láhev pravé irské whiskey a vrhl se ze schodů k poplašnému zařízení. Veliký detektiv zmatený úprkem svého sluhy ve zmatku dvakrát vystřelil. Přitom jednou střelou zasáhl sluhu a druhou provrtal dřevěné ostění schodiště. Sluha zařval strašným hlasem a skutálel se ze schodů. Detektiv naštěstí nebyl dobrým střelcem, a proto střela sluhu jen škrábla v jeho řídkých vlasech.

Zdrcený a zmatený detektiv si myslel, že sluhu zabil docela. Již málem omdlel, když ucítil vůni pravé irské whiskey, která ho postavila na nohy.

Přivolaná policie nevěděla koho zatknout dřív, zkrvaveného sluhu nebo blázna v potápěčských brýlích s knírkem proklatě nízko? Neztratila však hlavu a zatkla je oba...!

Zkouška pro detektiva

Vendula Stehnová

Veliký detektiv seděl ve své pracovně. Na sobě měl dlouhý zelený župan, na kterém bylo zvenčí připíchnuto půl tuctu tajných odznaků. Vedle něho visely čtvery falešné vousy na vousovém stojánku. Potápěčské , automobilistické a černé brýle ležely na dosah. Ve vteřině se mohl dokonale maskovat. Tvář měl naprosto neproniknutelnou. Na psacím stole se vršila hromada šifrovaných zpráv. Veliký detektiv kvapně otvíral jednu po druhé, luštil je a odhazoval do odpadkové šachty na šifry po své pravici. V tom se ozvalo zaklepání na dveře…

Detektiv se zeptal:“ Kdo to je???“ Muž zahalený do tmavého pláště odpověděl:“ Alexandr Listerdale!“ Detektiv si okamžitě vzpomněl na případ, který řešil před 5-6 lety. Během vteřiny se přestrojil a otevřel dveře. Maskovaný muž vykřikl: ,,To ti nepomůže, Dicku Martine!!“ a namířil na něj pistolí, ráže 65. “ Napiš, že jsi můj případ odložil!“

Detektiv během mužovy řeči vzal nepozorovaně do ruky lyžařskou hůlku a udeřil Listerdalea do hlavy. Listerdale omdlel.

Detektiv odnesl zločince před krámek s potravinami. Ráno se Listerdale probudil na zemi a kolem něho byla spousta starých babek. Ještě ke všemu ucítil, že mu nějak ,,vlhne“ pravá noha. Když se podíval, zjistil, že mu na nohu slintá pes. Uvědomil si, že je to pes detektivovy matky. Začal se staré paní vyptávat, jak se má a tak dále. Nakonec jí namluvil, že chce udělat detektivovi radost a že mu chce jít domů uklidit. Stará senilní babka mu to věřila a pustila ho do bytu.

Když Listerdale vešel do bytu, přemýšlel, jak nejvíce ublížit detektivovi. Nejdříve mu chtěl svázat tkaničky u bot, aby sebou ten ňouma třískl o zem, ale tento ,,dobrý skutek‘‘ zavrhl. Pak ho napadla věc, která detektiva určitě ranní, a tak mu zastřelil jeho oblíbené morče Alíka . Tak udělal.

Jakmile to detektiv zjistil, pochopil ,že je to Listerdalova pomsta za to, že ho kdysi obvinil z vraždy Jimiho Hixe. Byl velice rozčilen a také velice smutný z Alíkovy smrti. Ale aby splnil Listerdalovu podmínku, napsal do novin článek o tom, že obviněný Listerdale je nevinný, protože Jimi Hix spáchal sebevraždu kvůli dluhům.

Druhý den ráno seděl detektiv u svého stolu a nové morče měl schované v koši. Najednou zvoní zvonek. CRR!! Detektiv nechtěl otevřít, ale zvonění nepřestávalo. Šel tedy ke dveřím a podíval se kukátkem. Za dveřmi stál Alexandr Listerdale a držel v ruce malý plechový předmět. Detektiv otevřel udiveně dveře. Listerdale se usmál a řekl, že měl za úkol vyzkoušet detektiva, jak je na tom se svými zkušenostmi. Pracuje totiž jako kapitán u policie a vše byla jen zkouška. Pak kapitán Listerdale z kapsy vytáhl detektivovo morče a řekl, že to, co zastřelil, byla jen velice dobrá kopie Alíka. Detektivovi se ulevilo.

Alík je naživu a on ve zkoušce obstál.

MAFIE

Filip Hlaváček

Veliký detektiv seděl ve své pracovně. Na sobě měl dlouhý zelený župan, na kterém bylo zvenčí připíchnuto půl tuctu tajných odznaků. Vedle něho visely čtvery falešné vousy na vousovém stojánku. Potápěčské , automobilistické a černé brýle ležely na dosah. Ve vteřině se mohl dokonale maskovat. Tvář měl naprosto neproniknutelnou. Na psacím stole se vršila hromada šifrovaných zpráv. Veliký detektiv kvapně otvíral jednu po druhé, luštil je a odhazoval do odpadkové šachty na šifry po své pravici. V tom se ozvalo zaklepání na dveře…

Pak vešla agentka Smithová, celá rozzuřená: ,,Pane detektive, budeme se muset vydat na tajnou misi. V Sydney se usadila Mafie v čele s All Cupponem. Jestli včas nezasáhneme, získají vládu nad celou Austrálii.“ ,,Tak letíme, ale první třídou,“ odvětil detektiv Holms.

Agentka a detektiv se nechali odvézt limuzínou na letiště v New Yorku a letem číslo 45 odletěli do Austrálie. V 10:00 místního času přistáli na letišti v Sydney. Tajným taxíkem odjeli na policejní základnu. Velitel australské policie je vřele přivítal :,, Dobrý den, detektive Holasi a agentko Smithová, jste tu velmi vítáni. V našem státě řádí All Cupone se svou 150ti člennou družinou a nevíme si s nimi rady. Tak jsme požádali americkou tajnou službu, která nám doporučila Vás.“ ,,Jsme tu proto, abychom vám pomohli,“ odpověděl detektiv. Po šálku kávy velitel ukázal detektivovi a agentce materiály s fotkami All Cupponových mužů, hořících aut a domů a také výhružný dopis. Po prohlédnutí materiálů se detektiv zamyslel a řekl ,, Trochu se porozhlédneme po městě a zkusíme zjistit další cíle mafie.“ Velitel souhlasil.

Při chůzi detektiv přemýšlel, co bude terčem mafie. Po pěti minutách procházky uslyšeli výstřely z kulometů. Nasedli do auta, vytasili zbraně a najednou jeli proti střílejícímu autu. Zastavili auto, vyskočili a prostřelili jim pneumatiku. Poté mafiánské auto ztratilo rovnováhu a spadlo do vody. V autě bylo však jen deset osob. Zbývalo tedy najít ostatní mafiány. Po krátkém přemýšlení napadlo detektiva, že by auto vylovili a něco by tam mohli najít. Nemýlil se.

Po vylovení auta tam byl, byť rozmáčený, diář s plánem města a se všemi mafiánskými akcemi. Detektiv měl vyhráno a poznal, že cílem útoků bylo vymýtit ze státu turisty a kulturu. Cílem se měly stát, např. archeologická naleziště, obchůdky se suvenýry, dokonce i letiště atd. Mělo to ale jeden háček. Toto byl jen vůz na odpoutání pozornosti. Pravý atentát se měl uskutečnit za 5 minut na muzeum na druhém konci města. Národní muzeum! Agentka s detektivem sedli do auta, a když přijeli na místo, už se střílelo. Agentka musela zavolat posily. Po rychlém a nenápadném přijetí posil, místo dění policisté obklíčili a detektiv s agentkou s nasazením vlastního života zajali dalších 70 mužů. Zbytek bandy našli v doupěti označeném na mapě. Společně se silami australské policie bandu i s All Cuponem zatli.

Mafiáni byli za mřížemi, detektiv s agentkou oceněni za zásluhy pro cizí zemi a australská kultura a turistika už nebyly v ohrožení. Ztráty byly veliké, ale jejich aktéři skončili ve vězení.ů

Vytvořeno 4.11.2007 20:29:47 | přečteno 5905x | Petra Bilkova