Národní soutěž v psaní dopisů

pero

Zúčastnili jsme se Národní soutěže v psaní dopisů, kterou vyhlásila Česká pošta,s.p. Vítězné dopisy národního kola postupují do Mezinárodní soutěže v psaní dopisů. Soutěž je rozdělena do dvou kategorií s vlastním tématem. Autoři v první kategorii do 12 let psali na téma - Napiš dopis sobě samému staršímu o 10 let. Autoři v druhé kategorii do 15 let psali na téma - Napiš někomu dopis a vysvětli mu, proč je důležité mluvit o AIDS a chránit se proti této nemoci. Podmínky soutěže: text musí být psaný ve formě dopisu v českém jazyce a na zadané téma, rozsah 500 až 800 slov a je původním dílem autora.

Některé příspěvky, které zvítězily ve školním kole a byly zaslány do kola národního.

1. kategorie do 12 let

V Radotíně 25.2. 2010

Ahoj Báro,

Jak se máš? Já dobře. Je Ti 22 let a moc by mě zajímalo, co děláš? Já chodím do 6. třídy. Vzpomínáš na tuto třídu? Moc Ti nešla matematika a fyzika. Táta Ti kvůli ní pořád nadával. Ale pořádně ses to naučila, a proto chodíš na vysokou školu. Moc Tě to asi nebaví, ale chceš mít dobrou práci, tak pilně studuješ.

Asi Tě to překvapuje že Ti píšu právě já? Protože já jsem Ty o deset let mladší. Doufám, že se Ti daří dobře. Kdyby se Ti dařilo špatně, tak bych byla smutná i já. Máš přítele? Já si myslím, že se spíš věnuješ škole a na zábavu moc nemyslíš. Ale měla bys trochu ubrat a užít si zábavy. 22 let Ti je jednou za život. Aby sis ve 40 neříkala, že jsi stará a že jsi si vůbec neužila.

Máš vlastní byt? Já bych si přála, aby si neotravovala rodiče a žila vlastní život a nevisela jim na krku. Rodiče by byli určitě smutní, ale byli by rádi, že se umíš postarat sama o sebe.

Máš ještě našeho králíka Mamba? Měla jsem ho moc ráda. Ale mohla by sis pořídit i pejska proto, že po něm už odmalička toužíš. Pamatuješ? Teď si ho můžeš koupit, nikdo Ti nebrání. Dříve Ti to zakazovali rodiče. Jako malá si psala dopis Ježíškovi a skoro každý rok sis psala o pejska. Můžeš si koupit třeba labradora nebo boxera .

Máš auto? Já jsem si říkala, že už ano, protože sis asi udělala řidičský průkaz. A k dvacátým narozeninám jsi dostala nějaké luxusní auto.Nebo snad ne? Nebo jsi přestala mít ráda luxusní auta ? Já totiž strašně ráda jezdím v autě a poslouchám hodně hlasitou hudbu, ale táta nemá rád, když v autě zní hlasitá hudba, protože se nemůže totiž soustředit na jízdu.

Ráda plavu a tancuji. Občas s mamkou zajdeme i nakupovat, to mě baví, ale bohužel to není moc často. Máš nějakou brigádu? Baví tě? A co kamarádky Pořád se s nimi bavíš? Terka už bude měřit dva metry a bude zapsaná v Guinessově knize rekordů jako největší žena. A bude mít hodně nápadníků, protože kluci mají rádi velké holky. A co dělá Stázka a Monča? Monika pořádá každý pátek večírek? Nebo ne? A Stázka už má svatbu? A co dělá Anička? Jistě je ředitelkou nějaké velké firmy. Byla vždy chytrá. Anča Sedláková si zařídila horolezecký klub, ne?

Už jsi se byla podívat někde v cizině? Já bych moc chtěla jet do USA, Francie, Španělska, Řecka. Strašně ráda cestuji a miluji moře. A Tvoje alergie? Doufám, že se nezhoršila. Na jaře a v létě je protivná. Ale u moře nevím, že vůbec alergii mám. Moře mi pomáhá.

Až mi bude 22 let, tak se na tento dopis podívám a řeknu si, že se něco splnilo a něco ne. Ale doufám, že se všecko splní.

Měj se moc moc hezky. A těším se, až budu ve Tvém věku.

S pozdravem

Baruška

V Radotíně 25.2. 2010

Milý Honzo,

Jak se máš? Já se mám dobře a Ty doufám, že také. Za deset let se toho určitě hodně změní. Možná už budeš na vysoké škole, nebo budeš chodit po brigádách. Možná také budeš mít vybrané zaměstnání, ale já teď zatím nevím. Ale vím jistě, že už budeš mít za sebou maturitu a doufám, že se Ti povede a odmaturuješ bez větších problémů a dostaneš se na vysokou školu, nebo nastoupíš do zaměstnání.

Ale slyšel jsem, že podle novodobých statistik má dojít ropa, kolem roku 2024. Takže by ses měl pomalu připravovat na hybridní automobily. Ale hybridní automobily jsou v této době zatím nespolehlivé, například automobily na elektrickou energii ujedou zhruba 100 km a nabíjejí se celou noc a takto pořád dokola a přitom spotřebovávají ještě i trochu benzinu. A potom se baterka poškodí a stojí hromadu peněz pořídit novou. Dokonce, aby toho nebylo málo, stojí takovéto automobily dvakrát více korun. Ale automobilky se snaží vyrábět co nejlepší a nejspolehlivější a nejlevnější hybridní automobily, takže do Tvé doby by už mohly být kvalitní a bezporuchově sloužit lidem (i tobě).

Také jsem slyšel o Mayském kalendáři, který končí v roce 2012, ale svět to přežije i bez něj.

Ale hlavně bych chtěl vidět Radotín za 10 let, který se určitě také hodně změní. Podle mě v tvé době bude Radotín k nepoznání lepší a hezčí. Bude podle novodobých plánů mít svoje oficiální náměstí, protože teď má sice malá náměstí, ale ne centrální. Možná i Berounka bude vypadat jinak, možná se vylije natrvalo z břehů, nebo poteče okolo, ale nejspíše zůstane tam, kde je a bude se vlévat na tom samém místě do Vltavy. Bůh ví. Jedno vím skoro určitě, protože díky celopražskému okruhu se v Radotíně nebudou dělat velké fronty aut. Hlavně ráno a nebude tu projíždět takové množství automobilů a bude tu mnohem lepší vzduch k dýchání.

Vím určitě, že nebudu chodit na hudební nauku (neboli hudební teorii) a nebudu hrát na nástroj (zobcovou flétnu). Teď bych řekl, že ze mě nadaný hudebník nikdy nebude, ale nikdo to nemůže vědět předem, ještě navíc deset let předem.

Také už budou možná nové televize a počítače ovládané hlasem, nebo dotykové displeje budou standardem pro všechny občany České republiky. Nebo třeba počítačová virtuální realita bude mnohem vyspělejší a lepší. A televize budou vysílat trojrozměrně a každý si může prožívat děj z vlastního gauče nebo pohovky, a proto budou kina muset přijít s něčím lepším, aby nezkrachovala. Také už možná bude úplně jiný způsob natáčení filmů a budou přicházet další a další dobří režiséři s novými a novými nápady na nové a nové filmy. Teď je velká novinka film Avatar, ale po deseti letech už bude možná patřit do starého železa. Dvojrozměrné filmy budou už možná také minulostí, protože budou zastaralé a nikdo je nebude chtít vysílat, a tak zůstanou někde na skládce na věky věků. Za deset let bude mnoho nových PC her a možná už budou tak vyspělé, že člověk je bude moci prožívat psychicky i fyzicky a hru si užít naplno.

Čau, já už budu končit a doufám, že co nejvíce mých nápadů se stanou skutečností.

Jan Charvát

2. kategorie do 15 let

V Radotíně 2.2. 2010

Ahoj Kate!

Vím, že Tě to, co Ti napíšu, asi nezajímá. No tak Ti napsala sestra. Vím, že Ti to stokrát někdo řekl, ale já Ti to řeknu ještě jednou. Prosím, vrať se domů! Stýská se mi po Tobě. Rodiče jsou z toho úplně hotoví, není s nimi normální řeč. Pořád jen brečí a naříkají. Jako kdyby nežili. Byli zlí a to, co ti udělali, bylo skutečně hrozné. Ale podle mě to tak nemysleli. No tak dobře, mysleli, ale teď toho litují. Je mi smutno. Mám strach. Zvlášť proto, že jsem u Tebe našla injekce. Nezlob se, že jsem se Ti hrabala ve věcech. Ale chtěla jsem něco, co bych mohla mít u sebe, co bylo Tvoje.

Kate, proč jsi odešla? Jsem si jistá, že Tě přemluvil Marek. To byly jeho drogy a vandalství. Vím, že ho miluješ, ale on za to nestojí. Zrovna si čtu dopis od Tebe. Žiješ v bytě, kde vás bydlí sedm? V jednom bytě? Vlastně kvůli tomu Ti píšu. Kvůli injekcím a drogám. AIDS - říká Ti to něco? Jak jsem uviděla ty injekce, hned jsem si na to vzpomněla. Zděsila jsem se, protože jsem pořádně nevěděla, co to je, jen jsem si pamatovala, že se na to umírá.

Sedla jsem si k počítači a zadala do vyhledávače slovo AIDS. Vyskočila mi Wikipedie. Potvrdilo se mi, že je ta nemoc smrtelná (i když jsem spoléhala na svoji mizernou paměť a doufala, že jsem se spletla). Dále jsem se dočetla, že je to syndrom získaného selhání imunity, že byl poprvé zaznamenán v roce 1981 a od té doby se nakazily desítky milionů lidí. A další přibývají. Uvědom si, že mezi nimi můžeš být i Ty. Byl tam příběh o muži, který také fetoval jako Ty. Jednou šel na testy a byl negativní. Pak už se nebál a na testy se vykašlal. A potom se nakazil. Narazila jsem na příběh, který byl vážně smutný. Byl to dopis od ženy, která je pozitivní. Nepsala tam sice, jak k té nemoci přišla, ale hned od začátku mě příběh zaujal. Probudila se na ARO, napojená na přístroj, protože nemohla sama dýchat. Netušila, jak dlouhou dobu v nemocnici stráví. Měsíc, dva…nebo celý rok? A jen si přála být zpátky doma. Poté ale přišla doba snažení. Učila se dýchat bez přístroje. Její rekord byl 10 minut! My dýcháme sami celý život. Ona ale dokázala pouhých deset minut. Myslela, že na Vánoce by mohla domů. Ale nemohla. Stačila obyčejná chřipka a ona byla zpátky na začátku.

Kvůli čemu ti to ale vlastně píšu…. ? Při životě ji drželi hlavně rodiče a přátelé. Rodiče za ní chodili každý den před a po práci, domů docházeli pozdě večer. Její spolužačka ze školy jí napsala hrozně moc dopisů. Chtěla, aby jí šla na svatbu za svědka, ale ona nemohla.Tak přijela spolužačka ve svatebním k ní a přivezla jí i dort. Kamarád jí zase kreslil vtipy do dopisů, jezdil za ní a rozesmával ji. Další kamarád jí psal básně, dopisy a nahrával jí je na kazety. A jedna ošetřovatelka jí pomáhala. Díky ní teď žije mezi rodinou. Ale to už není důležité.

Píšu ti tohle všechno, protože Ti chci říct, aby ses aspoň chránila před AIDS. Kondomy nestojí moc a čisté injekce si můžeš vzít ve feťáckém centru zadarmo. Prosím, vzpomeň si na mě a dávej si pozor! Nechci o Tebe přijít.

Tvá Izabella

V Radotíně 25.2. 2010

Ahoj Klárko,

Tak už Ti zase po dlouhé době píši. Velice se mi stýská, mám Tě pozdravovat od celé rodiny. Jak se máš v Německu? Co škola? Tady v Čechách je to pořád stejné. Jako vždycky…

Byla jsem navštívit babičku v Modřanech a také Tě mám pozdravovat, ale mám pro Tebe docela nemilou zprávu o Elišce. Naše sestřenice Eliška, jak dobře víš byla v Africe v Tanzanii. Když se vrátila, byla moc šťastná a vyprávěla nám velice napínavé zážitky. Ale když jsem se s ní šla projít, říkala mi, že tam potkala jednoho kluka,,Ahmeda. ‘‘ Zdál se jí moc milý, ale udělala jednu hloupost. Měla s ním pohlavní styk.

Byla jsem nemocná, a tak jsem si projížděla různé stránky po internetu.A najednou jsem najela na jednu stránku o Tanzanii. Bylo to velice napínavé. Zaujalo mne, když jsem najednou četla, že v Tanzanii trpí převážně mnoho lidí AIDS.Tisíce lidí tam už umřely. Neuvěřitelně jsem se do toho článku začetla a pátrala dále po internetu o informacích o AIDS. Prý se přenáší hlavně pohlavním stykem, ale i jinými způsoby. Stačí jenom, když má kluk AIDS, a holka je úplně zdravá a vyspí se s ním,tak bude také pozitivní s AIDS. Nejvíce je prý pozitivních lidí v Namibii. Ale co mě zaskočilo - i v Africe v Tanzanii. Vyděsila jsem se, jestli Eliška nemá AIDS. Když jsem se uzdravila, šla jsem za Eliškou. Ptala jsme si jí, jestli s Ahmedem měla chráněný styk. A ona se zamyslela a začala brečet. Nevěděla jsem,co se jí stalo, a ona ze sebe vykoktávala, že měli nechráněný styk. Šli jsme okamžitě domů a řekli to její mámě. Ona byla na Elišku naštvaná, ale musela to prostě přijmout. Zašli jsme do nemocnice a tam si Elišku převzali doktoři na testy. Eliška byla v nemocnici necelé 4 dny. Mezitím jsme si s její mámou povídaly.Ptala se mne, jestli jsem se ve škole učili o AIDS. A já, že vůbec ne a ani ostatní třídy ne. Její máma zašla do naší školy promluvit si s panem ředitelem.Vyptávala se, jestli se o AIDS vyučuje. A on jí odpověděl,že se nevyučuje. Její máma, neboli moje teta, řediteli vysvětlila, jak je důležité o AIDS mluvit,aby si děti dávaly pozor. Pan ředitel se zamyslel a usoudil, že je to výborný nápad. Od té doby se ve škole vyučuje o AIDS. Co to je, jak se přenáší atd. Rozkřiklo se to v mnoha jiných školách,které to také nevyučovaly. Všem to přišlo jako dobrý nápad. Elišku mezitím pustili domů s tím, že měla štěstí a že je zdravá. Všichni jsme byli moc rádi.A doufám, že si z toho vezmou ponaučení ostatní děti. I Ty.

Měj se hezky a pozdravuj všechny!

Monika

Vytvořeno 8.4.2010 13:31:22 | přečteno 2412x | Petra Bilkova