Praha jak ji neznáme. Nebo už známe?

Píše se rok 2007, 15.listopadu. Čekáme na paní učitelku Hrdinovou v parku u nádraží a mrzneme, co to jen jde. Zanedlouho se paní učitelky dočkáme a mrzneme dalších asi deset minut. Když konečně přijede autobus, vděčně se do něj nacpeme a jedem přes Zbraslav až do Komořan - ekocentra Podhoubí.

Tam jsme se nejprve seznámili s Pepčou a Leonou, které nás prováděly programem. Potom jsme se rozdělili a jedna polovina v čele s Pepčou odkráčela do druhé místnosti, kde jsme prováděli v podstatě to samé, jako naše drahá polovička s Leonou.
Dostávali jsme plno úkolů. Například poskládat mapu, přepsat pověsti, umisťovat události na časovou osu a doplňovat slova do vět. Nakonec jsme dostali sladkou odměnu v podobě čokolády. Páč jsme skončili dříve než ostatní, oblíkli jsme se a šli ven, kde jsme chvíli počkali na druhou skupinu a pak jsme šli na hřiště, které bylo hned vedle Ekocentra. Vyblbli jsme se tam a zas jsme šupajdili domů.

Zuzana Matějů