Základní škola Praha - Radotín

LIŠČÍ  FARMA 

Tato farma nemá nic společného s liškami

první den: příjezdový

V devět hodin jsme se sešli na nádraží, vzali jsme kufříky ( byli i tací, co si vzali velký batoh) a nastoupili do vlaku. Jeli jsme na Smíchovské nádraží. Svá zavazadla jsme museli přenést přes schody k metru, což nebylo zrovna dvakrát lehké, alespoň pro mne ne. Z kufru mi upadla první nožička. Nastoupili jsme do metra a jeli na zastávku Černý Most. Tam jsme si mohli oddechnout, něco málo sníst a pak jeli dvě hodiny. Cestou jsme upozorňovali na věci a povídali si, jak tomu je zvykem. Dál jsme jeli městskou dopravou do stanice Berlín, kde jsme popadli kufry za rukojeť a odtáhli je na Liščí farmu, jenž nám vystala před očima.

A pak ještě od recepce až k chatičkám. Po zbytek slunečně vyhlížejícího dne jsme měli volno. Stihli jsme si vybalit, vyblbnout se s míčem, nebo na trampolínách, na malé lanovce, kuželkách a nebo se jen tak koukat jak skupina lidí pořádá turnaj v lukostřelbě – někteří jsme si střelbu vyzkoušeli. Za tento den plný cestování se nevyskytl žádný problém. Nevím, jak ostatní, ale já jsem si zbytek dne užila. I večer byl dobrý. V chatce jsme hrály s holkami Flašku a Černé historky. Dost jsme se u toho všeho nasmály, ale pak byl čas jít spát.

 druhý den: promoklí

V pátek nám počasí moc nepřálo. Už od chvíle, kdy jsem se vzbudila, pršelo jako nikdy. Výlet na Sněžku byl zrušen, a tak jsme si udělali čaj, nasnídali se a vyrazili do Vrchlabí do Krkonošského muzea přírody. Bylo to moc pěkné a jak bych řekla já, impozantní. Dostali jsme křížovky a od pana průvodce jsme se dozvěděli i pár novinek. Měli tam i vycpané netopýry, živé pstruhy, pár obojživelníků a jednu zmiji.

 Po prohlídce jsme si dali teplé jídlo v hotelu Labuť, nejčastěji to byl smažený sýr. Najedení jsme nastoupili do autobusu do Špindlerova Mlýna, směr aquapark. Vyblbnutí a někteří i unavení, jsme se v dešti dostali na již známou autobusovou zastávku. Nakoupili jsme si a vrátili se na Liščí farmu. Museli jsme načerpat dost síly, a tak jsme jich ještě víc ztratili u trampolín, nebo u sítě při pokusu o beachvolejbal. V sobotu se měl  konat plánovaný celodenní výlet, a tak byla večerka posunuta a šli jsme dřív spát. Někteří se i pokusili usnout…

 třetí den: velice ušlapaní

Sobota se pro nás stala velice náročným dnem. Konal se totiž celodenní výlet. Čekal nás výlet na Sněžku. Autobusem jsme dojeli až k Peci pod Sněžkou. Chvíli jsme šlapali do kopce a pak zhruba hodinu stáli frontu na lanovku. Já jsem si ve frontě našla i chvíli na čtení. Lanovka nás vyvezla na Růžovou horu. Odtamtud jsme šlapali po rovince, dokud jsme nenarazili na menší kopeček, z kterého se stala Sněžka. Už v půlce jsme cítili, jak nás bolí nohy a byli jsme rádi, když jsme se doploužili až na samý vrchol. Nahoru vedli kamenné přírodní schody. Nechápu, jak tam ti lidé dovezli ten kočárek.

Cesta dolů už nebyla tak složitá. Žádné schody, jen strmá kamenná cesta. Všichni jsme to zvládli a ocitli jsme se dole, leč unavení a znovu hladoví (na Sněžce jsme svačili). Dál jsme šli cestou, podél které rostly malé zakrslé borovičky-borovice kleč. Přešli jsme dva dřevěné můstky a odpočinuli si u Luční boudy. Já se bavila tím, že jsem se snažila vyfotit ptáčka, který nevydržel chvíli na místě. Jméno nevím, ale je dost podobný stehlíkovi.

 Pak už jsme jen sestupovali z výšky dolů až do Svatého Petra a dál do Špindlerova Mlýna, a čekali na autobus do Vrchlabí. Ještě jsme si nakoupili dostatek jídla a buřtíky na večerní oheň a na cestu domů. Došli jsme do chatek a usadili se na postel. Byli jsme unavení. Na večer jsme měli na programu ještě oheň, buřty, malé odměňování za soutěže a další užívání sportovních zařízení v kempu.. Vedle probíhala svatba a někde docela blízko nás se konala nějaká akce, kde hrála hudba až někdy do noci. Nám to ale nevadilo. Hned jsme usnuli i s posunutou večerkou.

čtvrtý den: balící

 V neděli jsme si sbalili kufry a batohy, šli do Vrchlabí na autobus a odjeli do Prahy. Já zažila trochu jiný odjezd, přijeli si pro mě rodiče, ale nepochybuji o tom, že i ostatním se zpáteční cesta líbila.

Výlet byl náročný, ale moc se nám všem líbil a užili jsme si ho.

Linda Huňarová 7.C