Vikendový výlet klubu do Krkonoš

V pátek 6. 6. konečně nastal dlouho očekávaný okamžik a Klub Klíč vyrazil na závěrečný víkendový výlet do Krkonoš.

Z Radotína jsme vyrazili s plnými krosnami na zádech ve 13. 20 vlakem, dále metrem na Černý Most a ve 14. 30 dálkovým autobusem do Vrchlabí, kde jsme za 2 hodiny vystupovali.

Cestou busem jsme sice profrčeli kolem našeho kempu, ale po výstupu na nádraží jsme si říkali - kam teď? Naštěstí i ve Vrchlabí jezdí MHD, a ta nás aspoň částečně přiblížila k našemu dočasnému bydlišti.(Trasu jsme si dobře zapamatovali - měřila asi 2km a šli jsme ji pak ještě 3x!)

Kemp Liščí farma nás mile překvapil pěkným a moderním zařízením, ale hlavně příjemným personálem a skvělým sportovním vybavením. Do bazénu jsme hupsli hned po vybalení plavek a ručníku, trampolíny byly „ve skoku“ až do večerky. Dále jsme využili minigolf, hřiště na beachvolejbal i na tenis a další nabídky pro zábavu.

Sobotní ráno bylo snad horší než ve všední den - vstávali jsme v 6 hodin a v půl 7. jsme byli nuceni vyrazit z kempu a stíhat autobus ve Vrchlabí, který jel v 7. 20. Samozřejmě jsme vyšli se zpožděním, a pak s vypětím všech sil doběhli na nádraží minutu před odjezdem busu..

Autobus nás vysypal ve Svobodě n. Úpou, tam jsme čekali na přípoj do Pece pod Sněžkou, a konečně jsme v půl 9. šlapali směrem k lanovce, která nás vyvezla na Růžovou horu.

Z „Růžovky“ jsme se vydali již po svých a za hodinu jsme vystoupali na náš vysněný vrchol Sněžky - HURÁ, ZVLÁDLI JSME TO!!

Prudká změna počasí nás nemile překvapila a honem jsme vytahovali mikiny a bundy, dopřáli si teplé občerstvení, rozeslali textovky na všechny strany a také se zvěčnili, že jsme tu FAKT byli.

Po kratším odpočinku jsme se vydali k sestupu a připadali si jako na Václaváku - proti nám proudily davy turistů, zvláště Poláků, neboť jsme šli po česko-polské hranici, po trase zvané Česko-polského přátelství.

Prošli jsme po dřevěném chodníku Úpského rašeliniště, další zastávkou byla Luční bouda, dále jsme stoupali kolem památníku obětem hor, narazili na staré válečné bunkry, zařádili si na zbytcích sněhu a pokračovali dále směrem k Výrovce a pak jsme již ostrým sešupem po Čertových kamenech sestupovali do Dlouhého dolu a do Svatého Petra.

Ve Špindlerově Mlýně jsme měli štěstí na autobus a pana řidiče, který nás svezl mimo svoji trasu až k Liščí farmě.

Večer jsme si rozdali diplomy a sladké odměny za dobytí Sněžky a opět do večerky využili veškeré sportovní zařízení kempu.

V neděli dopoledne nám již počasí nepřálo, sbalili jsme si věci, dojeli do Špindlerova Mlýna, dopřáli jsme si dobrý oběd a ve 14. 40 jsme odjížděli do Prahy.

Do Radotína jsme dorazili v půl sedmé, unaveni, ale spokojeni, že počasí bylo super, a se spoustou zážitků jak z výstupu na naši nejvyšší horu, tak z celého výletu.

Akce se mohla konat díky grantu od MĆ Prahy 16.

Těšíme se již na další společný výlet!

Ilona Valešová