Dubnové odpoledne na Zličíně

Když jsme s Magdou plánovaly odpoledne v Beckilandu, netušily jsme, jak to bude náročné.
Jako vždy jsme informovali rodiče a děti o termínu a organizaci a pak to začalo. Děti projevily velký zájem a najednou jsme na seznamu měli skoro šedesát dětí. A co teď, zachránila nás i děti paní učitelka Zuzka, která bez váhání slíbila, že posílí naše dospělé řady. Místo svého plánovaného odpoledne, byla s námi až do večerních hodin a já bych jí touto cestou chtěla za všechny poděkovat.
Teď už nic nebránilo si bez problémů užít plánované odpoledne na Zličíně. Cesta vlakem, metrem a autobusem byla nekonečná, zvláště pro děti, ale všechny to zvládly na výbornou. V metru jsme byli pochváleni od cestujícich, velmi mě to potěšilo.
V Beckilandu jsme se převlékli a v rychlosti jsme se rozutekli do všech koutů. Už to tady známe, velmi rádi sem jezdíme a vždy nám odpoledne neobyčejně rychle uteče. Ani tentokrát tomu nebylo jinak a po vydatné svačině, kdy děti doplnily energii jsme se pomaloučku chystali na zpáteční cestu. Některé maminky si své ratolesti vyzvedly už na Zličíně, ostatní jsme v pořádku, ale trochu unavené předali rodičům v cíli.
Bylo to krátké, ale krásné odpoledne. Další, v tomto školním roce poslední návštěvu Beckilandu uskutečníme v červnu, kdy se chystáme oslavit Den dětí.
Ivana a Magda