Letní tábor v Itálii

Pomalu končí další školní rok a mnozí rodiče už mají jasno, kdy, kde a s kým budou jejich ratolesti trávit tolik očekávané prázdniny. Jak to bylo na začátku prázdnin poznáte v následujících řádcích.

Už je to tady, pátek 3.7. 2009 něco málo po čtvrté hodině odpolední. Blíží se odjezd na tábor a začíná pěkně pršet. Nevím, jak za tohoto počasí všichni přítomní nastoupí do přijíždějícího autobusu. Lidově řečeno, "Leje jako z konve". Všichni čekají, až budou moci předat své děti, uložit zavazadla a zamávat nám na cestu. Konečně déšť ustává a jdeme na to. Poslední pusa na rozloučenou a hurá za sluníčkem.

Jedeme ještě do Brna, kde nastupuje další skupina. Cestou si povídáme, svačíme a sledujeme video, prázdniny začínají.

Je sobota dopoledne a jsme na místě, někteří už to tady znají z loňských prázdnin. Ostatní maličko nedočkaví, jak to bude vypadat na hotelu. Nejdříve jdeme na průzkum okolí a hlavně pláže a moře. Obloha je krásně modrá a sluníčko svítí jako o závod. Jaká bude asi voda? Už to víme, je teploučká.

Konečně nás ubytovali, rychle vybalit a honem na pláž, ať si to jaksepatří užijeme. A že to umíme, to si dokážete představit. Celý týden se sluníme, koupeme a stavíme z písku různé mořské příšerky. Abychom se mohli pořádně vydovádět, půjčujeme si šlapadlo se skluzavkou a vydáváme se dále od břehu. Udržet šlapadlo ve správném směru není jednoduché, všichni si to mají možnost vyzkoušet.

Jídlo nám také chutná, někteří tady jí více než doma a dělají Ivče a Danušce velkou radost. Večer chodíme na zmrzlinku a užívat si atrakcí, které se nám moc líbí.

V úterý se vydáváme všichni na místní trh, podívat se a nakoupit drobnosti, které udělají radost nám, rodičům, nebo sourozencům. To je věcí, určitě si všichni vybereme. A už máme první úlovky. Korále, trička, peněženky a náušnice. Každý si spokojeněně odnáší dárečky a radí si co by ještě mohli cestou dokoupit.

Chceme poznat okolí a tak se pod velením Danušky vydáváme podél pláže k přístavu, kde se nachází muzeum historických lodí. Jdeme všichni i lenoši to zvládnou. Je to krásná podívaná.

Protože večery jsou dlouhé a my šikovní, malujeme na trička, které si vezmeme na památku domů. Každý si vymyslí vlastní návrh a už vznikají originály.

Týden utekl jako voda a je čas balit. To jsou zmatky, kde máme všechny věci? :-)) Konečně jsme nacpali do kufrů vše, co nám patří, doufejme. Ještě jednu noc a jedeme domů.

Poslední den na pláži, poslední oběd, zmrzlina a pak odjezd. Na rozloučenou si dáváme pizzu a už tady máme autobus. Jsou to naši známí řidiči, kteří nás vezli sem Míra a Petr, to bude zase legrace. Odjíždíme a některým se nechce domů. Možná se za rok vrátíme, uvidíme. Tak Arrivederci in Italia.

Na cestě domů máme zpoždění, ale náladu nám to nezkazí. Přijíždíme opálení, spokojení a prázdniny? Přece začínají!

Tak za rok se možná uvidíme.