Rozpálené Cesenatico

Přípravy na ukončení dalšího školního roku vrcholily a s nimi i odjezd na ozdravný pobyt k moři.
V úterý okolo 19. hodiny se před budovou školní družiny začali pomaloučku scházet účastníci ozdravného pobytu v Itálii. Rodiče ještě dořešili všechny potřebné formality a naložili zavazadla všeho druhu do autobusu, který přijel na čas. Ještě pár rad a už jsme nastupovali. Všichni přítomní nám zamávali a my se za krásného počasí vydali na cestu k moři. Někteří si neodpustili úsměvnou otázku " Kdy už tam budeme ?", ale my jsme měli ještě celou cestu před sebou. Chviličku to trvalo, než se všichni pohodlně usadili a to už nás čekala první zastávka. Pěkně jsme se venku protáhli, snědli jsme část svačiny od maminek a rychle nastoupili zpět do autobusu, abychom se vydali na další cestu. Při filmu, který nám pustili řidiči v autobuse, se postupně začaly všem malým zavírat oči a tak netrvalo dlouho a většina cestovatelů usnula.
Druhý den ráno, okolo půl desáté jsme byli v cíli, slunce pálilo a pofukoval větřík. Všechna zavazadla jsme složili k hotelu a vyndali snídani, protože nám už pěkně kručelo v bříškách. Vzhledem k tomu, že jsme měli připravené pokoje, netrvalo dlouho a začali jsme se ubytovávat. Po vybalení svých zavazadel někdo využil volného času a dospával po dlouhé cestě, většina však prohlížela zásoby sladkostí, které jim zůstaly v batůžkách. Po zaslouženém odpočinku jsme šli pozdravit moře a podívat se, co se za rok změnilo. Celé první odpoledne jsme si užívali sluníčka a vody a vůbec se nám nechtělo na večeři.
Další den jsme se nemohli nabažit koupání, slunění a jemného písečku, do kterého jsme se zahrabávali. Na pláži jsme vytvořili množství hradů a pevností. Z písku jsme udělali také želvu a hvězdici, prostě jsme si užívali celý den na pláži. Samozřejme kromě poledního klidu, kdy jsme odpočívali na pokojích, abychom nabrali sílu.
V pátek bylo od rána pod mrakem, tak jsme šli procházkou na naše známé místo do velkého parku, kde se nachází rybník. Kdo tady už někdy byl, dobře věděl, kam se jdeme podívat. Vždyť jsme s sebou nesli všechny zbytky jídla, které jsme sebrali od všech dětí. Kapříci, želvy a vydra už na nás čekali, to byla bitva. Každý kousek jídla, který jsme jim hodili našel majitele. V parku jsme si užívali celé dopoledne, každý podle svého. Po obědě jsme jeli na výlet do Itálie v miniatuře, kde jsme si to opravdu pořádně a naplno užili, jak uvidíte na fotografiích. Nejvíce jsme dováděli v hradu a na kládách, ale i ostatní atrakce jsme prošli s velkým zaujetím. Po večeři jsme ještě zvládli zmrzlinu a pak honem do postele.
V sobotu dopoledne jsme měli herni den.Postupně se menší děti vystřídaly u soutěží, se kterými nám pomohly starší děti. Na pěti stanovištích museli soutěžící splnit nejrůznější úkoly. Odpoledne jsme strávili umoře. Střídavě jsme dováděli ve vlnách a pak odpočívali na pláži. Stavěli z písku a sbírali mušličky a kamínky. Den utekl jako voda a byl tady večer. Zmrzlina, sprchování a hajdy do hajan, musíme si odpočinout, zítra je také den. Vždyť sluníčko a pohyb na vzduchu unaví a dnes to bylo opravdu náročné.
Nedělní dopoledne bylo ve znamení batikování triček. Nebylo snadné vše připravit a vytvořit, ale protože jsme šikulky, tak jsme to zvládli my i děti. Ne všichni se této činnosti zúčastnili, ale to jsme nechali zcela na dětech. Některá dílka můžete vidět na fotkách, ale mé hodnocení všech výtvorů bylo na jedničku. Po odpočinku jsme navlékli plavky a spěchali k moři, tam se nám líbilo nejvíce. K oživení našeho dovádění jsme si půjčili šlapadla a hodinku jsme se střídavě klouzali a projížděli se po vodě.
V pondělí jsme strávili celý den u vody, vždyť byl poslední. "Zítra nás čeká návrat domů a vypadá to, že se nikomu nechce". Po večeři jsme si vyšli jako každý večer na zmrzlinu, ani jsem letos nestihla spočítat kolik měli druhů, ale určitě dvacet jich bylo. Nikde jsme se cestou do hotelu nezdržovali, protož nás čekalo balení kufrů. Tato disciplína viditelně nikoho nebavila a tak nám to chvilku trvalo, než všichni naposledy zalehli do italských postýlek.
V den odjezdu je to vždycky smutné, ale nám letos pobyt končil tím, na co se všichni od samého začátku těšili a to jsou nákupy na tržíčku. Ráno po snídani jsme se rozdělili do skupin a vyrazili ulovit nějakou maličkost pro maminku, tatínka a možná i pro sebe. Celé dopoledne jsme vybírali a nakupovali drobnosti, ale i oblečení, které se nám zalíbilo. Odpoledne ještě koupání a pak už nás čekala cesta domů. K večeři jsme si objednali šunkovou pizzu, rozloučili se z delegátem, zamávali a nastoupili do přistaveného autobusu.
Cesta domů utekla velmi rychle. Do cíle jsme dorazili všichni v pořádku ve středu po deváté hodině ranní. Před školou už na nás čekali rodiče a unavené, ale spokojené děti si v mžiku odváželi domů. Tento rok se nám u moře opravdu vydařil, celý týden bylo krásné počasí, nikomu se nic nestalo a všichni účastníci zájezdu vypadali spokojeně. Na závěr bych chtěla napsat všem, kteří uvažují o účasti na ozdravném pobytu u moře, že určitě příští rok uspořádáme další pohodový týden v Itálii.
Poděkování za všechny děti i dospělé patří cestovní agentuře LUCIANO TOUR, která má tyto webové stránky, http://www.lucianotour.cz.webar.cz/. a s kterou naše škola jezdí na ozdravné pobyty do Itálie již 7 let.