Základní škola Praha - Radotín

Hned po vánočních prázdninách jsme se objednali do muzea čokolád v Nuslích.Vzhledem k tomu, že v lednu měli zavřeno, nejblížší volný termín, který by nám vyhovoval byl ve středu, 16. února. Než jsme vyrazili, bylo nutné si zjistit cestu na čokoládovou výstavu. A tak jsme museli cestovat vlakem, metrem a tramvají, ale za necelou hodinku jsme byli na místě.

U vchodu nás přivítala milá paní průvodkyně a když zjistila, že nás je 40, tak jsme byli rozděleni do dvou skupin. To proto, abychom se pohodlně vešli do prostor výstavy. Nastala ochutnávka doktora Čoka a věřte, nebo ne, všichni potřebovali lék, který se jmenuje č.o.k.o.l.á.d.a.

Jak roste kakaovník, jaké barvy a velikosti jsou jeho plody a květy určitě nikdo nevěděl, a tak jsme se zaujetím poslouchali vše o této rostlině. Při výkladu jsme si prohlíželi prostory výstavy, všude se nacházely velice zajímavé věci. Co nás ale zaujalo nejvíce, byli živí králíčči, kteří jsou součástí výstavy. Škoda, že jsme jim nepřinesli něco na zub, tak snad příště nezapomeneme. Netrpělivě jsme čekali, až se budeme věnovat výrobě pralinky.

Výrobna byla malá, ale všude to vonělo čokoládou. To bylo něco pro naše mlsné jazýčky. S velkým zaujetím jsme se dívali, jak se vyrábí domácí pralinka a také ji ochutnali. Mňam, ta byla lahodná. Její chuť jsme cítili a vychutnávali ještě při sledování dokumentu o kakau.

To však ještě nebylo vše. Budeme malovat, ale pozor, místo barev bude čokoláda. Chtěli jsme se přesvědčit, jestli to tak opravdu je, tak někdo opatrně ochutnal a bylo to tak. Stali se z nás čokoládoví malíři se vším všudy. Obrázek si každý odnesl domů, aby měl památku na voňavou výstavu. Ještě si něco vyrýt na čoko tabuli a už se blíží závěr. A co nákupy, chceme si ještě zamlsat. Vrháme se na průvodkyni výstavy a rázem máme sladké a voňavé čokovýrobky v batůžkách. Loučíme se a vracíme domů. Zážitků máme víc, než dost, co říkáte.