Základní škola Praha - Radotín

Už předem nám bylo jasné, že o výlet do Beckilandu bude velký zájem. A tak se také stalo, opět jsme vyjeli v hojném počtu.

Poslední únorovou středu jsme po obědě spěchali na vlakové nádraží, odkud jsme vyjížděli směr Zličín. To ještě Magda netušila, jaké chystám pro ni překvapení. Na Smíchovském nádraží v metru na nás čekala naše kamarádka a kolegyně Jana a s sebou měla roztomilého syna Ondru. Magda nevěřila vlastním očím, ale na vysvětlování nebyl čas, už jsme nastupovali do soupravy, která nás dovezla až na Zličín.

V Beckilandu jsme se rychle přezuli a převlékli, také jsme si vyslechli pravidla při pobytu v centru a pak už jsme se rozutekli po celém areálu. Celé odpoledne jsme si plnými doušky užívali zábavy a pohody.

Dovádění všechny účastníky rychle vyčerpalo a v polovině pobytu bylo nutné doplnit tekutiny a energii. Nikdo se dlouho nezdržoval, aby mu nic neuteklo a hned se vracel do terénu.

Odpoledne v Beckilandu si užívala i vnučka Magdy, Markétka, které se nejvíce líbilo v centru pro nejmenší. Barevné míčky se jí velmi líbily, seděla v nich jako hříbeček.

Odpoledne nám uteklo jako voda a nezbývalo nic jiného, než se vrátit stejnou cestou domů. Do školy jsme dorazili okolo šesté hodiny večerní úplně vyčerpáni, ale spokojeni.