Základní škola Praha - Radotín

Na realizaci průřezového tématu Environmentální výchovy se na naší škole podílí většina vzdělávacích oblastí ŠVP.

V rámci tématických okruhů poskytujeme žákům příležitosti k dosažení znalostí, dovedností, postojů a návyků k ochraně a zlepšování životního prostředí, k utváření hierarchií ve prospěch životního prostředí, k udržitelnému způsobu života.

Ve školním roce 2009/10 jsme naplánovali dva tématické celoškolní dny:

„Den stromů“-20. 10. 2009

„Den Země“ - 22. 4. 2010

V projektovém dni si žáci mohou sami vybrat tématickou dílnu podle svého zájmu. Pracovní dílny byly zaměřeny na tvořivou činnost, poznávací, nebo znalostní.

V projektu „Den stromů“ si žáci 2. stupně vybírali z pracovních dílen:

1. Tvůrčí psaní
2. Památné a významné stromy Radotína
3. Memorable trees
4. Poznávací vycházka - Radotínské údolí
5. Výtvarné techniky
6. Beseda s lesníkem a vycházka do CHKO Český Kras
7. Recyklace odpadu, třídění - exkurze do provozu sběrného dvora

Marie Ouhledová

1. Dílna tvůrčího psaní

Do práce v dílně tvůrčího psaní se zapojilo 17 žáků 6.-9.tříd. Ráno jsme se sešli a nejdříve jsme na krátké procházce čerpali inspiraci a sbírali různé přírodniny. Z těch si pak děti vytvořily svůj strom a začaly psát jeho příběh. Vzhledem k tomu, že v zadání bylo, že příběh vypráví strom nejméně sto let starý, byly to práce velmi zajímavé, často plné napětí. Ve druhé části dílny pak děti zhlédly dokumentární film o zvířatech, která ke svému životu stromy potřebují. Po krátké diskuzi se děti rozdělily do skupin a vybraly si jedno zvíře, které je nejvíce zaujalo. Následně si pak zahrály na ekology, vytvořily sdružení na ochranu právě toho svého vybraného zvířete, vymyslely pro něj název a vytvořily program záchrany a ochrany tohoto živočicha i prostředí, ve kterém žije. Následná prezentace práce jednotlivých skupin pak byla velmi zajímavá.

Zuzana Vejmelková a Petra Bílková

2. Památné a významné stromy Radotína

Naše skupina zjistila z historie o významných a památných stromech, že je dnes v ČR evidováno 4649 záznamů o památných stromech. Z toho je 2967 jednotlivých stromů, ostatní jsou skupiny stromů, které mají dohromady skoro 14 000 jedinců. Každý rok do seznamu přibývá okolo 100 stromů, ale zároveň je jich asi 30 vyjmuto.

První seznam památných stromů v Čechách utvořil v roce 1908 Jan Evangelista Chadt-Ševětinský.

Nejčastěji chráněným druhem je u nás lípa, následuje dub a poté ostatní stromy-buk, javor, jasan, jilm, tis, jedle, smrk a jinan.

V Radotíně a jeho nejbližším okolí se nachází pouze významné stromy. K nejbližšímu památnému stromu jsme jeli do Černošic. Tento dub patří do skupiny královských stromů.

Naše expedice za významnými stromy Radotína začala u kostela, kde byly v roce 1918 vysazeny tři „lípy Svobody“, v současné době jsou zachovány pouze dvě lípy.

Dalším významným stromem je pamětní lípa - Strom republiky, která byla zasazena 26. 10 . 1968, k padesátiletému výročí trvání republiky.

Z historie vysazování lip v Radotíně jsme zjistili, že členové Junáka vysadili v roce 1946 lípy od bývalé pošty až k nádraží a pojmenovali je „Svojsíkova alej“, na počest zakladatele čsl. skautingu profesora A. B. Svojsíka.

Poslední symbolická lípa byla zasazena 10. dubna roku 2000 před bývalou poštou. Byla nazvána „stromem třetího tisíciletí“.

U všech těchto stromů jsme měřili obvod, šířku koruny, výšku a zjišťovali přibližné stáří.

Naše další putování vedlo k nejstaršímu stromu v CHKO Český Kras, který se nachází mezi Černošicemi a Vonoklasy - královský strom, památný Dub u Vonoklas.

Jeho stáří se odhaduje na 400 let, je vysoký 14 metrů a jeho obvod je 524 centimetrů. Dub je opředen pověstí z doby císaře Karla IV., podle které na jeho větvích odpočíval havran, který nosil zprávy z Karlštejna na královský hrad v Praze. Je opravdu nádherný, zůstali jsme před ním v úžasu, udivil nás svojí mohutností a dlouhověkostí a mimořádností, která zaujme na první pohled. Uvědomili jsme si, že stromy mohou být pamětníky historie, mohou připomínat významné události dějin a jsou s námi lidmi úzce spojeni.

Anna Pecharová 7.B, Gábina Chyská 9.B

3. Memorable trees - Pamětihodné stromy

Pořádali učitelé angličtiny: Hana Ullrichová, Renáta Vitoušová, Filip Pýcha

Žáci pracovali po dvojicích s interaktivní webovou prezentací připravenou učiteli k tomuto tématu. Prezentace samotná byla v angličtině a úkolem žáků bylo získat na Internetu informace a správně odpovědět na různé otázky.

Cílem bylo, aby se žáci dozvěděli základní údaje

- o vzniku Dne stromů (Arbor Day - poprvé v roce 1872 v USA), spojeného se jménem Julius Sterling Morton (novinář a propagátor sázení stromů z Nebrasky)

- o vzkříšení prvorepublikové tradice Dne stromů v České republice (Václav Větvička a Martin Patřičný, roku 2000)

- o názvech běžných stromů v angličtině

- o rekordmanech mezi stromy (nejvyšší, nejstarší, atd.), což souvisí s reáliemi anglofonních zemí, neboť tyto stromy se nacházejí v Kalifornii (USA) a Jihoafrické republice

- o historické postavě známé pod přezdívkou Johnny Appleseed (jde o muže, který pravidelně vyrážel do neobydlených oblastí v USA a vysázel zde tisíce jabloní pro pozdější kolonisty)

- o památných stromech v ČR podle zákona č 114/1992 Sb., přičemž úkolem žáků bylo vybrat jeden strom vedený v registru Agentury ochrany přírody a krajiny, najít o něm základní informace a napsat o něm krátký text o 3-5 větách v angličtině.

V závěru pak žáci výtvarně zpracovali jedno z témat, o kterých se během dne dozvěděli.

4. Poznávací vycházka - Radotínské údolí

Vysokohorská výprava pod vedením dvou zkušených horkých vůdců vyrazila na svoji výpravu onoho pošmourného rána 20. října tohoto roku. Sraz celé expedice byl u posledního místa, kde bylo ještě možno se napojiti, či nakoupiti něco k pozření. Odtud výprava směřovala svižným krokem směrem k cementárně a poté následoval vysokohorský trek na vrchol Cikánka. Tento výstup ukázal meze některých členů naší výpravy, kteří se již v půli kopce hroutili a málem i zhroutili. Cikánka se nám odměnila poměrně pěkným výhledem na lom u cementárny a nad ním stojící Kosoř. Zajímavý byl i též porost trnek, který nás obklopoval od Cikánky až po rozvodnu u exitu 16.

Během cesty jsme pozorovali též porosty listnatých lesů, především buků, dubů či habrů. Naše výprava poté zamířila přes rozestavěný most na Lochkov a poté do Slivence, kde pro nás přijel autobus, který nás - zmožené turisty - odvezl do Radotína, kde byla výprava ukončena. Závěrem bychom rádi poděkovali velkému ekologovi P. Veselému, který neváhal a prakticky celou cestu nesl plastovou láhev, kterou našel uprostřed polí, až do kontejneru na plasty v Lochkově. Druhé poděkování patří M. Malinovskému za náhlé zdržení u zastávky v Lochkově. Místním na Martina zůstala ekologicky odbouratelná památka.

Děkujeme, Gábina Himmelsbergerová a Jiří Riedl

5. Dílna výtvarné výchovy
V úterý 20. října tohoto roku se sešlo patnáct žákyň šestých a sedmých tříd, aby si připomněly mezinárodně slavený svátek přírody a ekologického pohledu na životní prostředí, tedy tu více, tu méně přirozený svět, ve kterém žijeme. Program byl následující:
Žákyně se formou předem připravené rešerše textů z oblasti některých společenských věd, pověstí a pohádek obeznámily s některými příklady historicko - kulturních pohledů na člověka a jeho role v přírodě v různých kulturách: od předhistorických, v době rozkvětu antických kultur starověku i v éře křesťanského, modernistického a současného vědeckého myšlení. Měly si uvědomit, že v předhistorickém, tedy v přirozeném světě mýtů, pověstí a pohádek, měl vztah člověk - příroda nezastupitelné místo, v němž postavení člověka nebylo dominující, ale naopak bylo odvislé
od tu dobré, tu špatné vůle nejrůznějších božstev, která „mohla“ ovlivňovat celkové prostředí, tedy i život nebo smrt člověka. A naopak, že se člověk přes současnou celosvětovou diskusi na téma trvale udržitelného života svých kořistnických způsobů, které si spolu s nekontrolovatelným rabováním přírody osvojil od dob průmyslové revoluce, nehodlá dobrovolně vzdát.
A tak místo z louže pod okap se žákyně rozhodly uchýlit do světa bájí, pověstí a nadsázky, vlastní poetickému vidění světa, v němž má panovat rovnováha mezi přírodou a člověkem a na způsob prostorově viditelných metamorfóz (Publius Ovidius Naso) stvořily vlastní prostor - posvátný háj, v němž dochází s básnickou nadsázkou pohádkového národa elfů
k proměnám rovnocenně pojatých forem života - vegetace v člověka a naopak.
Pavel Netopil

6. Beseda s lesníkem a vycházka do CHKO Český Kras

Dne 20. října jsme se všichni sešli ve třídě p.uč. Hurábové, společně s p. uč. Říhovou a p. uč. Hurábem, a s nadšením jsme očekávali příchod pana Krejčího, lesníka Radotína. Představovali jsem si ho jako pána, který bude oblečen celý v zelené barvě a v klobouku s ptačím pérem. V zelené opravdu přišel, ale klobouk jsme postrádali, a tak jsme mu položili otázku, jestli ho také nosí. Odpověď byla ANO! Dozvěděli jsme se mnoho zajímavého například: Z čeho se vyrábí nejkvalitnější nábytek, jací škůdci ničí naše lesy a jak proti nim bojovat, jaký je nejvyšší a nejstarší strom a jeho výskyt, jaké stromy převládají v našich lesích a mnoho dalších odpovědí na naše otázky. Naše téma nebylo jen o stromech, ale i o zvířatech, kteří se u nás vyskytují. Povídal nám zajímavé informace o tom, jaké plemeno psa je pro lesníka nebo myslivce to nejlepší a jak ho také vycvičit. Řekl nám, že násilím se pes nemá cvičit, ale má se k němu přistupovat s respektem a za každý správně vykonaný povel ho něčím odměnit (například nějakým pamlskem). A tímto jsme se rozloučili s našim hostem, poděkovali jsme a po skončení velké přestávky jsme se přesouvali do terénu. Cíl naší cesty bylo dojít k cementárně Radotín a poté jsme krůček po krůčku zdolávali složitý terén staré autobusové cesty, která je lemovaná lesy, které patří do chráněné krajinné oblasti. Jelikož náš tlačil čas, nedošli jsme ani do Kosoře a bohužel jsme se museli vracet zpět. Celý tento den nás doprovázely krásné rysy naší rozmanité přírody a kde vše začalo, tam také vše skončilo a to ve ZŠ Loučanská.

Pája Švehlová a Lucka Feiferová 9.A

7. Exkurze do sběrného dvora

V úterý jsme si v rámci školní akce ,,Den stromů“ udělali s p. uč. Jirsou exkurzi do třídičky odpadů a sběrného dvora na Praze 9. Cesta proběhla celkem hladce a tak jsme se brzy dostavili na sběrný dvůr.

Na sběrném dvoře se nám dostavilo úvodního výkladu, vyfotili jsme se u šrotozemšťana (zvíře postavené ze šrotu) a šli jsme se podívat na kontejnery, ve kterých se skladovalo staré počítačové příslušenství (obrazovky, klávesnice, tiskárny, myši atd.….). V zadní části sběrného dvora byl kontejner obsahující přírodniny (tráva, stromové listí atd.…).

Po první části exkurze na sběrném dvoře jsme se šli podívat na místa, kde se recyklují obrazovky (televizí, počítačů). Ukazovali nám, jak se obrazovky rozebírají na jednotlivé součástky a následně jak se jednotlivé části čistí.

Od obrazovek jsme v okamžiku přešli k třídičce papíru, která ročně zpracuje zhruba 27 000 tun papíru, což je úspora asi 384 000 stromů. Jako u každé části exkurze nechyběl výklad, který byl ovšem tentokrát opepřen o vzácné nálezy, u kterých je dost s podivem, jak se mohli dostat mezi papír.Vysvětlení, jak se mezi papírový odpad dostane například taková krajta se prostě hledá hodně špatně. Po výkladu jsme se šli podívat do samotné lisovny papíru. Nejdříve jsme si prohlíželi hromady papíru slisovaného do krychlí. Poté jsme se vydali přímo do třídícího centra, kde osm pracovníku pečlivě třídilo papíry na jednotlivé druhy a někteří členové naší skupiny se k nim ochotně přidali. Po pomoci, která byla zaplacena nejrůznějšími nálezy, které jsme si mohli odnést domu, jsme se opět vydali do další třídičky.

Tentokrát jsme zavítali opět do třídírny elektroniky a počítačového příslušenství, kde se ale tyto věci už spracovávali. Po nezbytném výkladu a krátké procházce mezi koši s klávesnicemi, mobily atd.…. se exkurze chýlila ke konci a my jsme šli na poslední část našeho výletu.

Třešnička na dortu celé exkurze se blížila a my jsme se pohybovali směrem k prostoru, kde se likvidovali pračky. Už když jsme se ke skladu blížili, byli zevnitř slyšet hlasité rány. Po vstupu do místnosti jsme rázem viděli, jak muž držící velké kladivo, mlátí do pračky, jako kdyby mu něco ta pračka udělala. Nakonec ji ještě dodělal svářečkou, která nás svým hlukem vyhnala ven. Likvidace praček dovršila naši exkurzi a my jsme se vraceli zpět do Radotína. Každý z nás si odnesl alespoň jeden suvenýr z odpadků, ale hlavně nové poznatky o tom, jak se má pomáhat přírodě.

Filip Hlaváček, 9. A