Celoškolní projektový den - Život ve všech souvislostech

Návštěva Rádia Impuls
Dne 9. 10. 2013 jsme měli projektový den, každý ze žáků si měl vybrat kam a s jakým vyučujícím pojede. My jsme si vybrali návštěvu rádia Impuls.
Měli jsme sraz ráno v 7:40 na Nádraží Radotín, v naší skupině bylo 25 žáků, a v 7:52 jsme nastupovali do vlaku směr Smíchovské nádraží. Tam nám těsně před nosem ujela tramvaj číslo 12 a tak jsme čekali, až přijede další.
Po zazvonění nás vpustili dovnitř a chvíli nás nechali stát na docela dost úzké chodbičce, kde když chtěl někdo projít, bylo to dost obtížné. Pak nás naštěstí pustili do recepce, která byla naštěstí větší.
Když konečně přijela, nastoupili jsme a jeli poměrně dlouho až na Ortenovo náměstí. Tam jsme šli kousek pěšky a přišli před budovu, kde se nacházelo rádio Impuls a Rock Zone, ale my byli pozváni pouze do rádia Impuls.
Tam se nám přišel představit pán, o kterém jsme časem zjistili, že je to šéfredaktor rádia Impuls a jmenuje se Ladislav Vonz.
Ten nás přivedl do zasedací místnosti a tam si s námi povídal o tom co vlastně rádio je a jak to v něm funguje.
Prozradil nám, že rádio Impuls je soukromá celoplošná stanice, kterou živí pouze reklamy. Denně rádio Impuls poslouchá 1 000 000 (milion) posluchačů. A denně si rádio naladí (ať je to jakákoli stanice) 5 600 000 lidí, což je 85% obyvatel schopných poslouchat rádio. Říkal nám, jaké jsou rozdíly mezi různými rádii a že v ČR máme přibližně 80 rádiových stanic.
Pak nás pan Vonz provedl po redakci a sdělil nám, že když v ní skoro nikdo není, tak rádio dobře funguje. Jelikož všichni reportéři jsou v terénu a shánějí nejnovější informace. V redakci seděli pouze tři a to jeden hledal na Internetu zprávy dne, druhý zpracovával fotbalové téma a třetí hlídal počasí. Pak tam byl ještě střihač, který zpracovával nahraný zvuk od redaktorů v terénu, kteří mu jej posílali do redakce přes Internet. Zde nám byl také zapůjčen mikrofon s pamětí na potěžkání a ukázku. Někteří z nás si zkusili do něj mluvit a bylo jim řečeno, že se do něj neprská a v tu chvíli to bylo jednomu z nás přiloženo k ústům a ten se lekl. Pak mu však bylo sděleno, že do něj již prskalo hodně slavných osobností ať z oboru politického nebo hudebního například Karel Gott.
Pak jsme byli panem Vonzem zavedeni do zvukařské kabiny, kde nám ukázal, jak zvukaři připravují mixováním hudby, znělek a reklam program do rádia. Bylo to celkem zajímavé a poučné. Ukázal nám, jak si s tím milí zvukaři hrají. Ano, opravdu si s tím doslova hrají, aby vydali ten nejlepší výkon a uspokojili posluchače. Zvukař musí znát názor posluchačů na písničky. A posluchači mu pomáhají hlasováním na jejich webových stránkách ( www.impuls.cz ). Musí se v hudbě orientovat a to opravdu výborně.
Následně, jsme se dozvěděli, že budeme v éteru. Pak nás pan Vonz odvedl do studia, kde stále hrálo naživo rádio Impuls. Pak si pan Vonz musel jít něco zařídit a tak nás představil moderátorovi, který se jmenoval Vlasta Korec. Ten se nám věnoval a zároveň byl stále připraven k živému vstupu do rádia. Ukázal nám, jak si ještě upravuje písničku se znělkou a vysvětlil nám, že to není taková sranda, že je to práce která musí být odvedena na víc než výborně, jelikož to, co on udělá za chybu, tak to už nikdo nevezme zpět. Od něj to jde přímo mezi lidi. A sám se nám přiznal, že když si uvědomí, že udělal chybu, tak si říká: „ Tak a milion lidí ví, že jsi chyboval.“
Nastala ta chvíle, kdy jsme byli ve studiu a byli přímo v live přenosu. Byli jsme uvedeni jako další skupina na návštěvě. Pak se nás ptal, odkud jsme a my sborově mluvili v éteru. To byl první vstup, kde jsme byli slyšet. Pak nám bylo nabídnuto místo k sezení na třech místech naproti moderátorovi a byli tam sluchátka, takže je možnost poslouchat, jak to v nich zní. Samozřejmě se hned tři dobrovolníci probojovali na místa k sezení a hned nasadili sluchátka a začali poslouchat. Za pár okamžiků byl další vstup do éteru a naši tři dobrovolníci si s větou „U nás ve studiu rádia Impuls máme návštěvu a naproti mě jsou již obsazeny naše mikrofony…“ si uvědomili, že mluví o nich a všichni najednou zrudli. Pak byli vyzváni, aby se představili a odpovídali na pár otázek.
Byla to docela hodně zajímavá zkušenost a veliký zážitek. Velice se nám to líbilo a budeme na to vzpomínat s úsměvem na tváři.
Adéla Kučová 9. B a Matěj Slíva 7. C