Návštěva Jáchymky

Pamětnice paní Havránková

20. března 2018 jsme v rámci projektu Výchova k respektu a toleranci, pořádaného Institutem Terezínské iniciativy, navštívili s částí 9.B židovskou školu Jáchymku a setkali se s pamětnicí, paní Havránkovou, která prožila své mládí během 2.světové války v židovském ghettu Terezín.

Návštěva Jáchymky

Bylo opět jedno mrazivé úterý roku 2018 a my, tím se rozumí asi deset žáků z 9.B a paní učitelka Bílková, jsme se vypravili do Institu Terezínské iniciativy v Praze. Ano, dosti hrůzná představa, ale my se nedali zastavit nehostinným počasím a i přes všechny strasti, co nám osud připravil, jsme se vydali na cestu.

Z nádraží Radotín vyrazilo jedenáct statečných hrdinů splnit svůj denní úkol. Železný kůň na kolejích nás rychle a přesně dopravil na Smíchovské nádraží. Odtud už  jsme se museli sami prodírat hrůznými chodbami pražského metra až na stanici Můstek. Náš nynější úkol zněl jasně: dostat se z Václavského náměstí na Staroměstské k Pařížské ulici a následně do Institutu Terezínské iniciativy. Měli jsme štěstí, hordy krvežíznivých turistů ještě spaly, a tak byly ulice volné a myslím, že i orloji se ulevilo. První část cesty byla za námi a my stáli před Pařížskou ulicí. Jak jsme jí tak procházeli, každý z nás jen mlčky nahlížel do pozlacených výloh a litoval, že nemá páčidlo.

No, ale teď na chvíli do reality. Vešli jsme do Institutu Terezínské iniciativy a Terezínského institutu, jehož budova jménem Jáchymka dříve sloužila jako židovská škola. Nahoře ve třetím patře už na nás čekaly dvě paní, které vždy vedou naše setkání. První dvě až tři hodiny jsme se zabývali hned několika věcmi, chcete-li problémy. Jako první jsme probíraly důvody, proč se naše minulé setkání doslova vymklo kontrole. Podle mého názoru to mohlo být kratší, ale budiž. Druhé téma byla problematika Romů, nebo-li cikánů ve 20. století. Četli a upravovali jsme návrh zákona proti Romům také z 20. století. A jako poslední přišlo ujasňování termínů, pro někoho zbytečné, ale pro některé podstatné.

Ani jsme se nenadáli a byl tu zlatý hřeb dnešního dne. Přišla jednadevadesátiletá pamětnice, paní Havránková. Paní Havránková si prošla během 2. světové války terezínským ghettem a o všem, co prožila, ať už dobrém, či zlém, se nám svěřila. Tato milá postarší dáma nás svým příběhem všechny zaujala a u většiny z nás změnila náš dosavadní pohled na Terezín. Jediného, čeho lituji, je to, že jsme na paní Havránkovou neměli více času.

Nuže naše setkání pro dnešek skončilo a naše skupina jedenácti hrdinů se rozpadla. Někteří odjeli po těžkém dni domů, někteří šli nakupovat, někteří se šli projít, ale téměř všichni šli nejdříve uspokojit své chutě a hlad do místního mezinárodního hostince nesoucí název Kentucky Fried Chicken.

Závěrem už bych jen napsal, že většina lidí si myslí, že zaobírat se historií je zbytečné, že je potřebnější zaobírat se budoucností. Ano, je to pravda, ale to neznamená, že bychom se z historie neměli poučit.

Matyáš Jindra Táborský, 9.B

Vytvořeno 30.3.2018 19:32:00 | přečteno 399x | Petra Bilkova