Základní škola Praha - Radotín

Úterní den byl pro žáky 5. A a 5. B jiný než obvykle, protože se setkali s Antonínem Nešporem, který jim barvitě vyprávěl o době nedávno minulé.

O době, kdy Česká republika byla málem vymazána z mapy a místo ní tam bylo napsáno Protektorát Čechy a Morova.

O době, ve které byl do funkce zastupujícího říšského protektora jmenován Reinhard Heydrich.

O době, ve které neplatila žádná pravidla, žádné zákony, platilo pouze to, co se hodilo našim okupantům, našim vůdcům z Německa.

O době, kdy parušutisté 138. perutě RAF provedli atentát na říšského protektora, který na následky zranění po několika dnech zemřel.

O době, ve které byly vyhlazeny Lidice, obec nedaleko Kladna, jako krutý následek provedeného atentátu.

Vyprávěl o tom, co prožila jeho maminka, jejíž rodina procházela právě z Lidic.

O velkém smutku a beznaději, ale také o šťastném přežití koncentračního tábora a pochodu smrti. O víře v setkání s rodinou, o velkém zklamání.

Žáci tiše naslouchali, na očích jim bylo vidět dojetí. Všichni si uvědomili hrůzu, kterou přináší válka.

Čas na besedu utekl jako voda. Žáci se přesunuli i s panem Nešporem před školu, kde jsme společnými silami zasadili hrušeň. Není ale obyčejná, je to štěp hrušně, která jako jediný ovocný strom přežila zkázu Lidic a dodnes stojí na původním místě. Je to posel naděje, naděje na přežití i takové tragédie, která se stala v Lidicích.

Přejeme jí, aby se jí i u nás v Radotíně dařilo.

Jiřina Lindnerová a žáci V.A a V.B