Základní škola Praha - Radotín

VRACÍME, CO SI BEREME, VÍME JAK, VÍME PROČ
 
Pracovní list k exkurzi do kompostárny Vyšehrad Problematika bioodpadů vstoupila do odpadového hospodářství se vstupem České republiky do Evropské unie, kdy jsme museli harmonizovat naši legislativu s legislativou EU. Mimo jiné jsme se zavázali, že nejpozději do roku 2020 snížíme množství biologicky rozložitelných odpadů ukládaných na skládky na 35%. Významným opatřením je také zavedení vyhlášky, která stanovuje obcím nutnost umožnit občanům odložení tohoto druhu odpadu v období od jara do podzimu. Důvodem tohoto opatření je ochrana životního prostředí před nepříznivými dopady, které má ukládání bioodpadu na skládky. Zejména se jedná o zápach a emise skleníkových plynů, které vznikají hnitím bioodpadu v anaerobním prostředí skládky.
 
Kompostování je aerobní proces (za přístupu vzduchu) při kterém dochází k rozkladu organické hmoty (například tráva, větve, slupky z ovoce a zeleniny). Tohoto procesu je docíleno aktivitou různých mikroorganismů (kvasinky, bakterie, houby, řasy) a drobných živočichů (žížaly). Takto získaný kompost je pak možné využít jako substrát pro květiny, lze jej též využít na zahrádce, ale i jako hodnotné hnojivo na zemědělské půdě. Jeho aplikací se zlepšuje kvalita půdy a snižuje možnost eroze (odnos půdy) pomocí větru či vody. Během kompostování dochází k zahřívání materiálu (tím se minimalizují nežádoucí mikroorganismy) a tak dochází k transformaci hmoty. Aby byl kompost kvalitní, tak je třeba dodržet základní pravidla – obsah uhlíku a dusíku by měl být v poměru 30:1.
 
V České republice existuje řada velkých průmyslových kompostáren, které jsou například součástí zemědělských družstev, avšak kompostovat můžete i sami na zahrádce (domácí kompostéry) nebo také v bytě či na balkoně pomocí speciálních žížal, které zpracovávají tento odpad. V tomto případě se jedná o tzv. vermikompostování.
 
 
 
Pokud se chcete dozvědět další zajímavé informace, můžete se podívat například na odkaz https://www.youtube.com/watch?v=VptcWhR08Ao nebo na YOU TUBE kanál Samosebou, třídím odpad, případně na  www.samosebou.cz
 
Vyšehradská kompostárna byla vybudována v roce 2007 a zpracovává biomasu vznikající v celém areálu národní kulturní památky Vyšehrad (NKP Vyšehrad) pomocí technologie pásových hromad a vzniká zde tak bohaté organické hnojivo – kompost, který je zpětně využíván při údržbě nejen parků, ale i jiných okrasných ploch. Na kompostárně jsou kompostovány pouze materiály, které vznikají při zdejší údržbě zeleně – jedná se o travní
biomasu z 13 hektarů parků (z toho z 8 hektarů trávníků), dále z 1500 stromů, keřů, trvalek či bylinek, zbytků letniček a dalších druhů biomasy. Na podzim je zde samozřejmě kompostováno spadané listí a nesmíme zapomínat ani na nadrcenou dřevní hmotu z různých prořezávek stromů. 
 
V rámci celého areálu NKP Vyšehrad se zde ročně zpracuje na 700 m3 organických zbytků, které jsou díky kompostování přeměněny na 450 m3 vzniklého kompostu. V této kompostárně jsou zpracovávány materiály v poměry 2:1 – 2 díly trávy a 1 díl listí. Šířka takovéto zakládky je zhruba 1,5 až 2 metry a výška dosahuje přibližně 2 metrů. Na počátku je založena vrstva trávy do výšky přibližně 0,5 metru a následně dochází k střídání vrstev společně s listím. Podle potřeb jsou do takto připraveného materiálu přidávány zbytky rostlin, případně zbytky předem nadrcených větví. Během procesu kompostování zde dochází k pravidelnému překopávání materiálu pomocí vlastní mechanizace, která do kompostovací zakládky přivádí nezbytný kyslík, který slouží mikroorganismům jako zdroj energie. Dále nesmíme zapomínat ani na konečné prosévání kompostu a oddělení velkých kusů větví či nečistot. Finální kompost je vyroben během 6 až 8 týdnů. 
 
Celkově zde za rok vznikne 250 tun kvalitního kompostu, kterým jsou hnojeny jak parkové plochy v areálu vyšehradských parků a zahrad, tak je využíván i pro různé výsadby letniček či trvalek. Významným přínosem je také úspora za skládkování tohoto bioodpadu, který by jinak na skládce produkoval nebezpečné emise skleníkového plynu methanu. Další výhodou je také omezení přejezdů automobilů při svážení těchto bioodpadů odpadu a nakonec nesmíme ani zapomínat na zvýšení retenční schopnosti půdy při aplikaci kompostu na půdu (půda lépe zadržuje vodu). 
 
Při kompostování dochází k přeměně uhlíku a přibližně 40 – 50 % je ho vydýcháno díky aktivitě mikroorganismů ve formě oxidu uhličitého (CO2) a zbývajících 50 – 60 % je transformováno do nově vzniklé biomasy. Co se týče spotřeby energie, tak přibližně 60 % energie obsažené v původním materiálu (tráva, listí, větve…) je transformováno do biomasy mikroorganismů, zbývajících 40 % se uvolní ve formě tepla, protože během kompostování dochází k nárůstu teplot až k 70 °C.
 
Na třetí straně tohoto pracovního listu nalezne několik jednoduchých testových otázek vztažených k této exkurzi.