Muzeum policie

Úvodní strana > Škola > Archiv školních let > Školní akce 2016/17

5.10. 2016 jsme navštívili v rámci celoškolního Projektového dne Muzeum policie. Co o tom napsali sami účastníci, si přečtěte v následujících příspěvcích.

Muzeum policie byla naše volba číslo 1. Přijeli jsme tam a hned nás to celé uchvátilo. Nejvíce se nám líbily zbraně z druhé světové války, například samopal MP 40, kulomet browning M1919A4. Nebylo ani špatné vypracovávání pracovního listu. Díky němu jsme se dozvěděli více o policii. Byla tam historie policie, ale i nové věci. Nadále se nám líbila i kriminalistika. V kriminalistice se nám nejvíce líbilo místo činu. Další místnost obsahovala dopravní prostředky policie. Byla tam i motorka, na které jsme si mohli vyzkoušet jízdu. Dále se nám líbilo řízení semaforů. Když jsme procházeli místnostmi, otevíraly se před námi závory. V dalším patře to bylo ještě lepší. Samé alarmy ve vitrínách byly fascinující. Mučící místnost byla největší atrakce. Projektový den se nám líbil. Budeme na to dlouho vzpomínat. Mockrát Vám paní učitelko děkujeme za tento krásný projektový den.

Matěj Hájek a Jan Binder, 6.A

8:35, sraz na vlakovém nádraží v Radotíně! Tam jsme se měli setkat s paní učitelkou Vejmelkovou a paní učitelkou Bílkovou. Po příjezdu vlakem na Hlavní nádraží jsme se vydali do metra, kde jsme počkali na metro. Dojeli jsme z Hlavního nádraží na I. P. Pavlova. Potom jsme už došli pěšky do muzea. Před vchodem do muzea jsme počkali venku na osobu, jež nám měla otevřít. Ještě než začala prohlídka, tak jsme dostali tužku a papír s úkoly. V muzeu jsme viděli spoustu zajímavých věcí, jako například motorky typu JAWA-ČZ, ale i moderního typu, dobové uniformy, střelné zbraně, listiny či nějaké vyznamenání, ale i dokonce četnickou stanici. Bohužel se zde rekonstruovali místnosti, ve kterých byly exponáty, které nebyly k vidění (např. vycpaný policejní pes Brek, hadrové panenky Pája a Jája). Vyzkoušeli jsme si zde daktyloskopii a dozvěděli jsme se o nejhorších zločinech v historii Československa. Byla zde místnost, která sloužila pro mladé lidi, aby si vyzkoušeli, jak to vypadá, když jsou pod vlivem drog. Nacházela se zde gilotina, která sloužila k popravování vězňů za Protektorátu Čech a Moravy. Po prohlídce jsme šli stejnou cestou zpátky na nádraží. Návrat se uskutečnil cca po 13. hodině.

Jan Čulík, IX. B

Dne 5.10. jsme jeli v rámci projektového dne ve škole do Policejního muzea v Karlově. Jeli jsme vlakem na Hlavní nádraží a pak metrem na stanici metra jménem I.P. Pavlova. Odtamtud už to byl jenom cca 1 km. Prohlídka nám měla začít v 10:00, tak jsme měli ještě chvíli na svačinu a odpočinek, Bohužel venku byla trochu zima, tak pár lidí to těžce snášelo. Když nám začala prohlídka, seznámili jsme se s pravidly, většina si odložila věci do šatny a pak jsme šli. Na začátku jsme poslouchali zkrácené informace o historii muzea a následně jsme dostali pracovní listy, které jsme měli vypracovat pomocí informací na vitrínách. Nejenže bylo muzeum dvoupatrové, ale také bylo rozděleno na několik částí, např. doprava, kriminalistika atd. Ze začátku jsme si prošli první patro, kde jsme pomocí informací, které jsme našli, měli vypracovat pracovní list a následně jsme si sedli do divadelního sálu a řekli si, co jsme našli. Když jsme s tím skončili, tak jsme šli do druhého patra, kde byla podle mě nejzajímavější tzv. Drogová místnost?? Bylo tam umístěno ultrafialové světlo, pomocí kterého nám svítily, např.: peníze, občanské průkazy, zuby a některým i oblečení. Dále tam byla i popravčí místnost nebo místnost, kde byl vyobrazen trestný čin (zavražděný muž ležící na zemi). Také jsme si mohli udělat otisk prstu a promítnout si ho na počítači, zjistil jsem, že mám spirálovitý otisk :). Cesta zpátky byla stejná, jen jsme se na I.P. Pavlově zastavili na občerstvení a šli na vlak do Radotína. Můj osobní názor na výlet je, že je to docela dobrý nápad se takhle někam podívat. Nevím, jak ostatní, ale kdybych nešel v rámci školy do Policejního muzea, tak bych se o to nezajímal a nikdy nešel. Z prohlídky jsem si moc informací neodnesl, ale přece jen něco jsem zjistil (např.: panenky Pája a Jája, čím policajti jezdili, nějaký chytrý slova jako je trasologie a balistika atd...). Jsem rád, že jsem mohl jet na tenhle výlet, škoda, že nám počasí nevyšlo.

Milan Hlaváč, VIII.B

Dne 5.10. 2016, tedy na projektový den, jsme šli v čele s paní učitelkou Bílkovou a paní učitelkou Vejmelkovou do Muzea policie ČR. Tam jsme se dozvědeli mnoho zajímavých informací o četnické policii z bývalé ČSR. Mohli jsme si detailně prohlédnout své otisky prstů nebo mohli jsme nasednout na motocykl od firmy HONDA a prohlédnout si jiné, jako třeba Jawa 350, taktéž nazýván jako "nanuk". Cestou a prohlídkou muzea jsme dostali za úkol napsat odpovědi na otázky, týkající se četníků nebo jejich pomůcek a vyšetřování. Mohli jsme vidět i místo činu vraždy, nebo jsme se také dozvěděli o dvou vrazích ze třicátých let 20. století. Součástí byla také prohlídka, kde jsme mohli vidět popraviště nebo místnost, ve které jsme si všichni připadali jako na drogách. Dozvěděli jsme se, například o SOS, neboli o skupinách dobrovolných policistů pomáhajících v pohraničí za druhé světové války. Prohlídka byla velmi zajímavá a dozvěděli jsme se spoustu nových informací.

Tomáš Zajíček, 8.A

Dne 5.10.2016, jsme navštívili s paní učitelkou Bílkovou a paní učitelkou Vejmelkovou v rámci projektového dne Policejní muzeum. Policejní muzeum je umístěno v bývalém klášteře na Karlově. Klášter a kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Karla Velikého byl založen v roce 1350 Karlem IV. Kostel má netypickou klenbu připomínající kostel v Cáchách, kde byli korunováni římští králové. V polovině šedesátých let 20. století zde bylo zřízeno muzeum pohraniční stráže, poté muzeum SNB a v roce 1991 muzeum Policie ČR.Na začátku prohlídky jsme dostali pracovní listy s otázkami, které jsme pak během prohlídky vyplňovali. Viděli jsme, například kopii četnické stanice z doby první republiky, policejní motorky, kriminalistické sály, kde jsme si mohli například vyzkoušet daktyloskopii.Také jsme viděli model místa činu. Pracovní listy jsme potom společně opravili. Pak jsme ještě viděli výstavu o protektorátu a o drogách. Cestou zpátky jsme se ještě stavili v KFC. Exkurze byla zajímavá a líbila se mi.

Jan Lukavský, 8.A