Desatero proti strachu, panice, úzkostem a další doporučení, jak čelit nezvyklé a náročné situaci

desatero proti strachu

Hezký den všem!

Máme za sebou více jak tři týdny naprosto nové a nezvyklé situace. Děti jsou doma s rodiči prakticky nonstop a mnoho rodin se nevyhne stresovým a vyhroceným stavům. Proto bych vám ráda nabídla různá doporučení a poznatky, které vypracovalo centrum "Locika" - centrum pro děti ohrožené domácím násilím, a které můžete využít při řešení svých každodenních rodinných obtíží v nouzovém stavu.

Psycholožka a specialistka na krizové intervence Daniela Vodáčková v rozhovoru pro Deník N také radí, jak zacházet se svými obavami v náročných životních situacích, aby si člověk uchoval zdravou a pozitivní mysl. V přiloženém obrázku je vybráno pár nejdůležitějších rad, jak naložit se strachem a úzkostí. Tyto rady vám mohou sloužit jako záchytné body v nejisté době.

Hned první rada zní: O svém strachu mluvte, nenechávejte si ho pro sebe. Pokud se nemůžete svěřit svým nejbližším, můžete se obrátit na linky důvěry:

LINKA BEZPEČÍ - 116 111 - zdarma pro děti, mládež a studující do 26 let

RODIČOVSKÁ LINKA -  606 021 021

PRAŽSKÁ LINKA DŮVĚRY - 222 580 697 - nonstop telefonická krizová pomoc

Můžete se také obrátit na mě prostřednictvím emailu: psycholog@skola-radotin.cz a můžeme se spolu domluvit na videohovoru.

Přeji všem hodně sil a hlavně zdraví!

Lenka Hulanová - školní psycholog



JAK PŘEŽÍT KARANTÉNU?

Jsme v nouzovém režimu, to nejlepší, co pro sebe můžeme udělat je, že na sebe nebudeme klást zbytečné nároky a co nejvíce si zjednodušíme život. Nemusíme být dokonalí, nemusíme stihnout všechno. Co naopak musíme, je pečovat sami o sebe.

4 ZÁZRAČNÉ OTÁZKY PRO PŘEKONÁNÍ NEPOHODY

Ve chvílích, kdy to už už vypadá, že se nálada doma nepěkně zvrtne, doporučuje Deborah Kris položit si 4 zázračné otázky:

1/ Má někdo z nás hlad? Nemám já hlad?

Hlad ovlivňuje náladu. Pokud jsme hladoví, klesá nám hladina cukru a tím se spouští uvolňování hormonů jako je kortizol a adrenalin - ty samé hormony jsou vylučovány během stresové reakce.
Někdy to je prostě jen svačina, která pomůže dětem, aby se zklidnily. Nezapomínejme, že cukry způsobují výkyvy nálad, zklidnit nervy a uzemnit napomáhají naopak proteiny. Takže si místo kusu dortu nebo sušenek dejte raději pomazánku s tvarohem :-)

2/ Nepotřebujeme se všichni vyspat?

Pokud málo spíme, klesá naše emoční odolnost. Chemické látky v mozku, které jsou produkovány během našeho hlubokého spánku, jsou ty samé, které našemu tělu říkají, aby zastavilo produkci stresových hormonů. A produkce stresových hormonů vrcholí během odpoledne a navečer. Pokud se dostatečně nevyspíme, vše vypadá o něco horší, než skutečně je.

3/ Není něčeho příliš? Potřebuje někdo z nás méně stimulace?

Všichni to známe. Chvíle, kdy už něčeho bylo mnoho, bylo to hodně intenzivní nebo to trvalo příliš dlouho. Cítíme se zahlcení a potřebujeme chvíli vypnout. Pokud se jako dospělí cítíme přetížení, je dobré si vzít pár minut pro sebe. Vypnout televizi, dát si krátkou sprchu, udělat si čaj, poodejít na balkón nebo někam, kde budeme sami. Řekněte svým dětem, co děláte: ”moje tělo říká, že právě potřebuji přestávku” .

Vaše děti často potřebují, a v tu chvíli ještě nevědí, že potřebují, podobné věci jako vy. Zklidnit se teplou vodou ve vaně, v klidu si o samotě utřídit svoje plyšáky, prohlédnout si knížku...Přílišná stimulace je totiž i sledování pohádek, youtubu nebo počítačové hry. I tím se děti snadno přesytí.

4/ Potřebujeme se hýbat?

Každé tělo - malé i velké - se potřebuje hýbat. Nejsme uzpůsobení sedět celý den před obrazovkou. Neuropsycholog Wendy Suzuki říká, že “cvičení je nejvíce transformující věc pro náš mozek.” Pohyb zlepšuje náladu, uvolňuje stres, zlepšuje naše soustředění. Pomáhá nám, abychom tolik nereagovali na různé stresující okolnosti. Naše těla i mozky fungují lépe, pokud se hýbeme - může to být jednoduchá rozcvička nebo yoga protažení s dětmi, společné posilování nebo bláznivý taneček na jejich oblíbenou píseň.

Zdroj

JAK VYSVĚTLIT SOUČASNÉ DĚNÍ MALÝM DĚTEM? PROČ BY SI MĚLY MÝT RUCE A NOSIT ROUŠKU? ABY PORAZILY ZLÉHO DRAKA KOROŇÁKA!

Klinická psycholožka Mgr. Klára Veselská a divadelnice Mg.A. Alice Čop připravily spojily své síly a společně napsaly pohádku, která má pomoci dětem vyrovnat se se současnou situací, lépe ji pochopit a současně vnést do reality života i humor. Ke stažení ZDE! 

JAK MLUVIT O KORONAVIRU S DĚTMI?

Tipy jsou shrnuty v článku na webu Kidtown.

JAK SE PROJEVUJE ÚZKOST U DĚTÍ?

Jak se projevuje strach, obavy a úzkost u dětí? Jak na ně reagovat? 

https://bit.ly/ZdrojUzkostDeti

TRAUMATIZOVANÉ DĚTI TO MAJÍ TĚŽŠÍ

Mimořádná opatření ohledně koronaviru znamenají pro děti zásadní změnu a mnoho omezení. Nemohou do školy, nakoupit, ven s kamarády, na kroužky. Musí trávit většinu času doma, v lepším případě na zahradě. Je to náročné pro všechny děti, ale jsou i takové, pro které je současná situace ještě mnohem náročnější. Děti, které prožily trauma.
To, co zdravé dítě ani nezaznamená, představuje pro traumatizované dítě situaci, se kterou se musí vyrovnávat.

Proč tomu tak je? Abychom to pochopili, musíme si nejdříve vysvětlit, CO je vlastně trauma.
Trauma je jakákoliv událost, která je tak náročná, že nás úplně zahltí. Nefungují nám žádné mechanismy zvládání situace a cítíme se naprosto bezmocí a zoufalí. Traumatickou událostí může být cokoliv, rozhodně neplatí žádné objektivní měřítko pro míru náročnosti. Americký klinický psycholog a jeden z předních světových odborníků na trauma Petr A. Levine zdůrazňuje, že trauma spočívá v nervové soustavě, nikoli v události. 

Mozek a tělo dětí, které zažívají násilí v blízkých vztazích, se velice často dostává do situací tělesně prožívaných jako život ohrožující situace. Protože se jim v té chvíli nedostane uklidnění, jejich mozek vytváří kortizol - látku, kterou se snaží organismus sám uklidnit. Vyšší množství kortizolu je však pro mozkovou tkáň nebezpečné, a proto si mozek často stresovaných dětí nastaví citlivější termostat na jeho výskyt a ve chvíli stresu spouští poplašný alarm mnohem dříve, než je tomu u ostatních dětí. 

Jak se liší chování a prožívání traumatizovaných dětí?
Cítí se mnohem častěji ohrožené a jsou více úzkostné. Pocit ohrožení se pojí se zvýšenou potřebou vyhledávat potenciální nebezpečí. Traumatizované děti jsou proto neustále ve střehu a zvýšeně citlivé  na podněty, které pro ně mohou nebezpečí znamenat. Zejména pak ty, které jim nějakým způsobem připomínají prožité trauma, např. zvýšený hlas, bouchnutí dveří při průvanu, nějaké slovo, vůně apod. Mívají problémy s pozorností, protože jejich mozek neustále primárně vyhledává nebezpečí. I běžný podnět pro ně znamená nárok, se kterým si neumí poradit - mají strach a cítí se bezmocné. 

DOMÁCÍ NÁSILÍ VE SVĚTĚ V DOBĚ KORONAVIRU

Zprávy z celého světa jsou alarmující. Případů domácího násilí v době karantény přibývá, u nás tomu bohužel nebude jinak. Dítě je traumatizováno i přes to, že není přímou obětí násilí, ale “pouze” jeho svědkem! 




školní psycholog

info

info

 
desatero proti strachu

desatero proti strachu

 
covid1

covid1

 
covid1

covid1

 
covid2

covid2

 
91140580 2945853528808691 7282123501408878592 o

91140580 2945853528808691 7282123501408878592 o

 
90520272 2929940770399967 7446389769799467008 o

90520272 2929940770399967 7446389769799467008 o

 
91939357 2956799817714062 4685804462327988224 o

91939357 2956799817714062 4685804462327988224 o

 
90699339 2938131879580856 6189830708635107328 o

90699339 2938131879580856 6189830708635107328 o

 
91216645 2948549378539106 4781360024305795072 o

91216645 2948549378539106 4781360024305795072 o

 
91216645 2948549378539106 4781360024305795072 o

91216645 2948549378539106 4781360024305795072 o

 
90699339 2938131879580856 6189830708635107328 o

90699339 2938131879580856 6189830708635107328 o

 
 
Vytvořeno 4.4.2020 11:38:50 | přečteno 1843x | lhulanova